Pavel Hrobař je český závodník a reprezentant, který se svým belgickým ovčákem malinois Orso de Alphaville Bohemia vybojoval v roce 2010 1. místo na Mistrovství České republiky podle ZVV3. Se svým druhým maliňákem Al Campo Graf Czech je čerstvým vítězem mezinárodního šampionátu CACIT IPO Dobříš 2017!

Pavel se vyučil kovářem. Jeho domovskou ZKO je Letohrad, kynologii se věnuje 36 let a jak říká: „Zkušenosti z kynologie snad už nějaké mám, ale stále se snažím získávat nové a nové…“

Pavle, s Vaším belgickým ovčákem malinois Al Campo Graf Czech jste začali závodit na úrovni IPO3 od roku 2015 na Mistrovství České republiky CMC. Je to tak? Nebo byl už jiný velký závod předtím?

Ano, je to tak. Byla to naše společná premiéra na takto velkém závodě.

 

…na tomto prvním závodu byla diskvalifikace – co se stalo? Jak na svou účast na tomto závodě vzpomínáte?

Byli jsme diskvalifikováni na obraně. Po vydařené poslušnosti předvedl Campo i vydařenou obranu, bohužel na poslední pouštěčce měl „zatmění“ a zkrátka nepustil. Bojoval do té doby, dokud jsem se neobjevil přímo vedle něho. Tím pro nás tento závod skončil. A jestli na tento závod vzpomínám? Jistě a myslím, že ostudu neudělal.

 

Od mistrovství CMC v roce 2015 už ale následují samé úspěchy, které mají dokonce vzestupnou tendenci – na místě je samozřejmě obrovská gratulace k Vašemu nejčerstvějšímu výsledku, kterým je 1. místo na CACITu IPO 2017 v Dobříši. Jaký je to pocit být vítězem tohoto závodu?

Moc děkuji za gratulaci. CACITu jsem se zúčastnil už podruhé. Po loňské bramborové příčce byla letos vítězná bedna obrovskou odměnou. Nic jsem však neměl jisté do poslední chvíle, mezi háravkami byla ještě želízka v ohni, která nás mohla s Campem ohrozit. Možná o to víc jsem si ten pocit vítězství poté užil.

Jak vlastně obecně prožíváte závodění a s ním spojené úspěchy či neúspěchy? Klidně se zeptám úplně triviálně – proč závodíte? Je to Váš adrenalin a splněný cíl, nebo to děláte pro svého psího parťáka, aby se mohl předvést? Nebo se cítíte být zavázán lidem, kteří se Vám ve výcviku a v tréninku věnují? Nebo chcete dělat reklamu ZKO Letohrad a necháte se vyhecovat kamarády? 🙂

Vždycky jsem závodil a vždycky jedu s cílem uspět. Když už do něčeho investuji tolik času a energie, chci to zkrátka prodat. Je to pro mě dost velký adrenalin a myslím, že psa to baví víc než samotný trénink. Naše ZKO Letohrad je skvělá a reklamu snad nepotřebuje. Hlavně bych jí ale nerad dělal ostudu.

 

100bodová stopa na závodu této úrovně, to je prostě nádhera! (Ostatně každý 100bodový výkon na jakémkoli podobném mistrovství je splněný sen.) Propadl jste po tomto výkonu euforii, nebo jste si naopak třeba řekl, že se tím nesmíte nechat rozhodit a něco třeba zakřiknout… Jaký jste v tomto ohledu? 🙂 Jste povahou spíš spontánní a střelec, nebo nepodléháte emocím a berete věci spíš pragmaticky a s rozumem?

Když od rozhodčího slyšíte ten výrok: hodnotím výborně, 100 bodů, nelze udržet euforii na uzdě. Samozřejmě jsem si uvědomoval, že nic není vyhráno, že jsou před námi ještě dvě disciplíny, které to všechno ještě ovlivní, ale radost se nedala skrývat. Samozřejmě na tom má zásluhu také šlapač Robert Fagoš – děkuji! 🙂

 

Máte raději nejdříve stopu, a pak až plac, nebo naopak? Proč?

Toto mi je asi jedno. Ovšem pokud se stane, že mi pejsek první den na obraně nepustí, tak to mě pak mrzí, že jsme neměli stopu první den.

Na mne působíte jako klidný, tichý, rozvážný člověk – pojďme prosím lidem, kteří Vás osobně neznají, trochu poodhalit to, jaký jste, samozřejmě pokud jde o sportovní kynologii :-). Jste ambiciózní? Soutěživý? Dáváte si vysoké cíle a rád překonáváte sám sebe?

Na každý závod jedu s vysokými cíli, které se snažím plnit. Nejedu si jenom zazávodit, to pro mě není motivace, takže soutěživý a ambiciózní zřejmě jsem. Na druhou stranu si ale dokážu přiznat, že se nám něco nepovedlo, že něco mohlo být lepší, a zrovna tak si dokážu přiznat, že někdo je lepší. Jinak si myslím, že jsem veselé povahy a dokážu občas hodit problémy daleko za hlavu. Negativním věcem se snažím vyhýbat.

 

Jak jsem zmínila, Vaše výkony jdou podle mého názoru nahoru, Al Campo je taky v nejlepším věku, je mu pět let, a tedy z hlediska toho, co máte za sebou, jste začali v tu správnou dobu a pěkně si šlapete na úspěšné ipácké cestičce. Kam směřuje? Souhlasíte s výrokem, že s jídlem roste chuť? 😉

Kam až směřuji? Co to půjde, co dovolí zdraví pejska i mé. Proto jsem také přestal s naším zkušebním řádem. Mrzelo mě, když jsem s předešlým psem Orso de Alphaville Bohemia vyhrál MČR ZVV3, a už nebyla možnost se dál posunout.

 

Mohl byste tedy prozradit, jaké jsou Vaše cíle a co je pro Vás při sportování a závodění důležité?

Moje cíle jsou dané. Snažit se o účast na FMBB a tam předvést co nejlepší výkon. Co je pro mě opravdu důležité? Na to mám jednoduchou odpověď. Všechny ty zlaté lidičky, co mám kolem sebe.

Mohl byste prosím ještě podobně jako CACIT rozebrat Váš výkon s Al Campem na FMBB 2017 v Německu, kde jste obsadili skvělé 29. místo?

V Německu byla skvělá parta – o tom žádná. Jinak ze samotného závodu jsem byl trochu rozčarován. Nebylo to z výkonu mého psa, ale z rozdílnosti názorů rozhodčích. To se týkalo nejen naší dvojice.

 

…no a pro úplnost Vašich úspěchů – jak vzpomínáte na loňské 2. místo na Mistrovství České republiky CMC v Třeboni?

Tam jsem si to fakt užíval. Když pominu svou nervozitu před nástupem na jakoukoli disciplínu (což mám u jakéhokoli závodu), tak to bylo super, ale zas to je jen a jen o partě kolem vás.

Trápí Vás tréma? Opadne z Vás při nástupu na plac, nebo až doma s pohárem? 🙂

Mám trému úplně před každou disciplínou. Hlavou se mi honí všelijaké myšlenky. Naštěstí jakmile na disciplínu nastoupím, tréma postupně opadává a já si stihnu výkon i užít. To se ale netýká stopy. Tam jsem před infarktem až do konce. Příjemný pocit se ale určitě dostaví i s odstupem času, tedy jak Vy říkáte – když je po všem a jsem doma s pohárem zpátky :-).

 

Je na čase představit Vašeho sporťáka – od koho Al Campo Graf Czech je, jak jste si ho vybíral?

Chovatelskou stanici Graf Czech vlastní Veronika Smějová, od které Campíka mám. Já jsem si ho ani nevybral, to má dcera Markétka. V té době jsem totiž štěňátko ani neplánoval. To se ovšem změnilo, když předešlá chovatelka Orsa mě přesvědčila o super spojení, a abych už začal s novým pejskem. A tak jsem se začal těšit na štěňátko víc a víc. Vše to skončilo v den odběru, kdy mi bylo oznámeno, že pejsci byli prodáni do zahraničí. Takže vše bylo dílem náhody, mé dcery a chovatelky Veroniky Smějové, že mi na poslední chvíli jednoho pejska nechala. Děkuji vám oběma moc a moc! 🙂

 

Uměl byste popsat jeho povahu, čím Vám sedne, zda je něco, co byste třeba změnil? Jaký Campo je, když byste to měl shrnout v pár slovech/větách?

Campo je vyrovnaný pes s čistou hlavou, a to si myslím, že obzvlášť u maliňáků je obrovská výhoda. Je to pes, který se dokáže soustředit, je pracovitý, na obraně razantní, ale zároveň ovladatelný, a hlavně nevymýšlí žádné inovace. Občas mi u něj chybí větší drive, ale pravdou je, že přílišný drive jde pak často na úkor přesnosti.

Jací psi a jaké rasy Al Campovi předcházeli? Zmínil jste zatím jen Orsa…

Kynologii se věnuji už 36 let. V 15 letech jsem si koupil prvního německého ovčáka bez PP. Na vojně jsem pracoval také s německými ovčáky, pak jsem se věnoval dobrmanům a poslední dva psi už byli maliňáci. Campa jsem si pořizoval s jasnými ambicemi závodit. S jeho předchůdcem, maliňákem Orsem, jsem závodil dle NZŘ, účastnil jsem se MČR ZVV3, kde jsme v roce 2010 vybojovali 1. místo. S Campem jsem však věděl, že už chci dělat IPO.

 

Jak probíhal Campův výcvik? Vzpomněl byste na to, jaké byl štěňátko, mladý pes a s čím jste se museli například vypořádat?

S Campem to zpočátku nebylo zrovna lehké, byl úplně jiný než Orso. Musel jsem hodně změnit svůj přístup i samotný výcvik, naštěstí netrvalo dlouho a cestičku jsme si k sobě našli. S čím jsme nejvíce bojovali a občas bojujeme ještě dnes, je jeho číhavost. Nikdy dřív jsem to nemusel s žádným psem řešit a toto pro mne bylo novinkou. To, co ostatním fungovalo, já musel dělat jinak. Ale tak to je, každý pes je jiný, a tak je nutné se psu trochu přizpůsobit.

Máte v tréninku nějakého trenéra/trenéry? Jak máte tréninky postavené, jak často probíhají a máte vždy předem promyšlené, co budete dělat, jak, kam se chcete dostat?

Trenérů mám více. Hlavním je Jan Orság, dále Magdaléna Foglová (které navíc moc děkuji za pomoc s tímto rozhovorem), Jakub Faltus a Dita Silberová. Všichni cvičíme podobně, a tak si můžeme navzájem pomáhat. Nikdy necvičím vše, snažím se pilovat věci, které nám moc zrovna nejdou. Cvičím tak dvakrát do týdne, ale každý den na procházkách něco zablbneme.

 

Stalo se Vám někdy, že jste se chtěl na trénink „vykašlat“, protože se nevedlo něco natrénovat/spravit/odbourat?

Ano stalo. A někdy je opravdu lepší se na trénink „vykašlat“ než to lámat přes koleno, nenechávám ale psa tápat, zda to bylo dobře či nikoliv. Vždy se snažím, aby z placu odcházel s čistou hlavou.

 

V Dobříši, jak jsem zmínila, jste vybojovali 100 bodů na stopě – a často bývá stopa vaše nejlépe hodnocená disciplína. Je jí opravdu?

Stopám věnuji hodně času, a to nejen přímo na stopě, ale i později, kdy o ní přemýšlím. 100 bodů je tedy pro mě velkou odměnou. Měl jsem to štěstí, že i s předešlým psem Orso de Alphaville Bohemia, jsem na MČR ZVV3 dostal od paní Machové na stopě také 100 bodů.

Mění se Campo nějak s dalšími závody?

Jak jsem již zmiňoval, Campo je velmi vyrovnaný a stabilní pes. Musím říct, že je to typ psa, co jak nakoupí, tak i prodá. Nerad bych to zakřiknul, ale zatím nic navíc nevymýšlí, pracuje spolehlivě tak, jak má. To jen když já mu to nějak nepokazím… 🙂

 

Jak udržujete Campa v kondici? Na našem webu máme myslím velmi zajímavé články o fyzioterapii psů – rozcvičujete Campa před výkonem? Co po výkonu a vůbec všeobecně péče o jeho pohybový aparát?

V tomto mám asi ještě velké nedostatky a mám co dohánět. Po FMBB jsem poprvé zjistil, že je pes hodně vyčerpán, tak jsem to začal řešit, ať jde o preventivní péči, speciální doplňky stravy či stravu samotnou. Touto cestou bych rád poděkoval Ditě Finsterle, Beatě Štýbrové a firmě Happy Dog, se kterou naše ZKO spolupracuje.

Když máte volný den, jak ho strávíte? Máte čas vedle kynologie i na nějaké další koníčky? Jezdí s Vámi Campo například na dovolenou?

Rád trávím svůj volný čas s rodinou. Mám dva vnuky, Kryštofa a Štěpána, s kterými jsem šťastný. Pokud nejedeme do zahraničí, tak ano, Campo jezdí s námi. Každoročně jezdím na tábor Svojanov, kde dělám výcvikáře. To je s Campem naše společná dovolená.

 

Pavle, každého se ptám na jeho životní filozofii, motto… Co je pro Vás v životě opravdu důležité?

Pro mne to je asi důvěra v druhé.

Chtěl byste někomu poděkovat, někoho pozdravit, vzkázat něco našim čtenářům?

Snad všem okolo mě. Ovšem to největší dík patří mému parťákovi Al Campo Graf Czech. Děkuji ti, Campíku!

Také dík patří partě lidí okolo paní Simony Kratochvílové za skvěle zorganizovanou akci a nakonec musím poděkovat, snad jménem všech kynologů, vám, Profi Dog za skvělé zpravodajství a články.

Vzkaz čtenářům – mějte svého pejska rádi a on vám to mnohonásobně vrátí! 🙂

 

Moc děkuji :-). Já Vám v každém případě přeji hodně dalších úspěchů a ať vás s Campem ještě mnoho hezkých chvil čeká, děkuji za rozhovor,

Draha Mašková

 

Foto: Tereza Suchánková, Ivan Gabal a archiv autora