Richardu Adamsovi je 36 let a žije v Roosendaalu v Nizozemí. Je ženatý a s manželkou Mirjam mají malého synka Thijse. Richard a Mirjam Adamsovi mají firmu na montážní práce v budovách a domácnostech. Richard v současnosti vlastní rottweilera Finna vom Erpenstein, který se narodil v roce 2012 v chovatelské stanici Roba a Amandy van Erpových.

Richarde, nemohu začít náš rozhovor jinak než blahopřáním k Mistrovi světa IFR 2017! 🙂 Tvůj Finn vom Erpenstein, se kterým jsi zvítězil, je letos pětiletý pes – je to vaše první společné velké vítězství?

Rozhodně je to náš největší úspěch. S Finnem jsem se před IFR zúčastnil výběrových soutěží a všechny jsme vyhráli. Následně jsme po IFR mistrovství světa také zvítězili na holandském mistrovství RTW.

 

Jaká cesta přesně tedy vašemu letošnímu vítězství předcházela? Kolik máte za sebou zkoušek, národních závodů apod.?

Celkově jsme s Finnem letos závodili na čtyřech velkých závodech a všude jsme byli první. Finn má doposud 12 účastí na závodech a zkouškách. Já, coby psovod, mám za sebou kolem 50 zkoušek složených s různými psy.

Kdy jsi s Finnem začal cvičit a jak? Máš partu lidí, se kterou trénuješ? Vedeš si tréninky sám, nebo máš trenéra, který Tě vede a s nímž se domlouváš na postupu?

S Finnem jsem začal cvičit, když mu bylo osm týdnů. Se štěnětem začínám trénovat učící se metodou, to se týká jak stopy, poslušnosti, tak i obrany. Samozřejmě, že trénuji v teamu. Bez pomoci ostatních člověk ničeho nedosáhne.

 

Je Finn Tvůj první rottweiler? Jaké jsi měl psy a co jsi s nimi podnikal? Dokázal? 🙂

Finn je mým třetím rottweilerem. S mým prvním rotvíkem „Dieslem“ jsem se zúčastnil několika soutěží, také jsme se byli dvakrát na IFR mistrovství světa. Tam se nám, bohužel, nedařilo tak dobře jako s Finnem. Také jsem cvičil německé ovčáky, se kterými jsem měl různé úspěchy, od složení BH až po menší IPO3 závody.

Co máš na rottweilerech rád a čím si Tě toto plemeno získalo?

Miluji jejich sílu. Mám rád psy, kteří „mají srdce“ a jsou to psí osobnosti. Bohužel, takové člověk těžko pohledá v jakémkoli plemeni.

 

Říká se, že cvičit s rottweilerem je v jistých ohledech složitější než například s belgickým ovčákem malinois nebo německým ovčákem. Co si Ty o tomto názoru myslíš a jaká je Tvá vlastní zkušenost?

Ano, pravdou podle mne opravdu je, že cvičit s rottweilerem je těžší než trénovat s německým ovčákem či maliňákem. Já cvičím v klubu německých ovčáků a často pozoruji, že výcvik s tímto plemenem jde snáze a rychleji.

Vyměnil bys rottweilera za jiné pracovní plemeno?

Jak jsem již zmínil, cvičil jsem také německé ovčáky. A asi s nimi budu zase pracovat v budoucnu.

 

My, co rottweilery máme a milujeme je, víme, jaká jsou to zlatíčka. Nicméně potřebují správné vedení, cit a důslednost. Jak rottweilery celkově vnímají lidé v Holandsku?

Rottweileři jsou zde v Holandsku občas veřejností vnímáni negativně. Lidé si toto plemeno pořídí, protože se jim líbí vzhledově, ale zapomínají na povahu těchto psů. Tam, podle mého, začínají problémy. To samé se ale týká mnoha dalších plemen v Holandsku.

Richarde, zpět k IFR! 🙂 S jakými očekáváními jsi odjížděl na tento závod?

Mým cílem bylo skončit v top 10. A řekl bych, že jsem svá očekávání nezklamal :-).

 

Jel bys na závod, pro který ses předem rozhodl, i kdyby se těsně před ním něco pokazilo, a Ty bys tak věděl, že je nějaký cvik, který dopadne buď, anebo? Jsi hráč a soutěživý člověk, který se nebojí riskovat?

Vždy trénuji naplno, a vždy se může něco pokazit. Když chce člověk zvítězit, musí ta rizika podstoupit. Jsem velmi soutěživý, ale snažím se tento povahový rys trošku krotit, protože to nemusí být vždy příjemné a snadné pro ostatní lidi :-).

Popiš prosím ze svého pohledu jednotlivé disciplíny na IFR? Jak se vám která povedla, kde bys čekal lepší výsledek, a kde Tě Finn překvapil? Ať už pozitivně, nebo méně příjemně ;-).

Co se týká tréninků na stopy, rozlišuji přípravu stopování na vysokou, krátkou trávu nebo na hlínu. Svého psa jsem připravoval na terén s vyšším porostem, ale po zahájení IFR MS se ukázalo, že terény byly posekány. Takže se čuchalo na nízkém terénu. Kvůli této chybě v tréninku jsme ztratili na posledním lomu šest bodů. Celkově jsme za stopu získali 93 bodů a tento výsledek nám naštěstí stačil na získání první příčky. Poslušnost a obrana proběhly tak, jak měly :-).

Měl jsi trému? Jak se s ní vyrovnáváš?

Ano, byl jsem velmi nervózní. Během závodů mám vždy trému a snažím se ji zvládnout pomocí své rutiny.

 

Co se Ti honí hlavou během závodu? Koncentruješ se jen na vás dva, nebo vnímáš například i diváky a to, co se děje okolo?

Jsem plně soustředěn. Nevnímám nic, co se děje na tribuně nebo okolo placu.

Jaké to je sledovat závod, v němž už víš, že jsi podal skvělý výkon, a mohla by z toho být i bedna? 🙂

Když člověk dokončí své disciplíny, zbytek závodu už nemůže ovlivnit. Proto tou nejlepší věcí, kterou může udělat, je užít si výkony ostatních závodníků a doufat, že váš výsledek byl dostatečný :-).

 

Jaký to byl pocit poté, co se potvrdilo Tvé první místo? Jak sis užil ten nejvyšší vítězný stupeň? 🙂

Stát se mistrem světa IFR – to pro mne bylo naprosto neskutečné! Plně mi to došlo asi týden po soutěži. Samozřejmě, že jsem si to na stupních vítězů moc užil. Musím ale říci, že pro mě byly za ten víkend nejhezčími okamžiky kladné reakce publika :-).

Richarde, jaký je Finn? Myslím jako osobnost – co máš na něm nejraději a v čem bys ho třeba trochu změnil?

S Finnem není snadné cvičit. Je tak trošku paličatý a často si myslí, že vedle sebe nikoho nepotřebuje. Vše by s ním bylo o mnoho snazší, kdyby se mnou více spolupracoval. Ale na druhou stranu, to je to, proč je výjimečný.

 

Jaké má který z vás nejraději disciplíny? Finn předpokládám obranu, ale co Ty? Jak často a jak dlouho během týdne vlastně trénuješ?

Obvykle trénuji nějaké detaily každý den a někdy, pokud je to potřeba, přidám i další cviky. Na našem cvičáku trénuji třikrát až čtyřikrát týdně. Mou oblíbenou disciplínou, na kterou se rád dívám, je poslušnost a miluji trénink obrany.

Jakou používáš motivaci a odměnu?

Používám cokoliv, za co je můj pes ochotný pracovat. Ve svém tréninku využívám jak pamlsky, tak hračky.

 

Proč padl výběr právě na Finna a proč na chovatelskou stanici vom Erpenstein?

Finn byl jediný pejsek, který se ve vrhu narodil. Takže jsem si nemohl vybírat. Znal jsem jeho matku, a to byl důvod, proč jsem se rozhodl pro tuto chovatelskou stanici.

Když odhlédneme od vlastního závodu, jak sis užil Belgii a Beerse? Kdo všechno Tě doprovázel a jak probíhaly oslavy doma? Vím, že probíhaly, a řekla bych, že velmi bujaře :-).

Bydlíme na hranicích s Belgií, takže tuto zemi dobře znám. Mám tam mnoho přátel. Dokonce u nás na cvičáku trénuje několik Belgičanů. Coby podpora do Beerse se mnou jela manželka Mirjam, můj dobrý přítel Corne a další kamarádi ze cvičáku. Po IFR pro mě zorganizovali nečekanou party, která byla opravdu povedená… 🙂

 

Jaká je Tvá oblíbená hudba a například jídlo? 😉

Mám rád téměř jakýkoli hudební žánr a to samé mohu říci i o jídle.

 

Zeptej se prosím Mirjam, jak by Tě charakterizovala – Mirjam, jaký je Richard v soukromí? Jak se Ti žije s Mistrem světa IFR 2017? 🙂

Richard je milující manžel a otec. Žije pro kynologii, ale naštěstí oba zcela sdílíme tento koníček. Všechen čas a energie, které jsme (Richard a naše rodina) věnovali Finnovu tréninku, se zúročily a oni získali titul Mistra světa. Když náš syn řekl Richardovi: „Tatí, ty jsi udělal historický výsledek,“ byla jsem coby manželka tak strašně moc pyšná!!! 🙂

Richarde, jaké jsou další vaše plány s Finnem?

Doufám, že Finn bude fit a zdráv, takže budeme moci pokračovat i příští rok na závodech.

 

Máš nějaký vzkaz nebo životní krédo, o které by ses podělil s našimi čtenáři?

Jen pár slov, jak asi vidíte, nejsem žádný „spisovatel“. 🙂 Když nefunguje plán, změňte plán, ale nikdy ne cíl! Užívejte si svého pejska a společný výcvik! 🙂

 

Moc děkuji za odpovědi a hodně štěstí do dalšího výcviku! 🙂
Draha Mašková

 

Překlad: Eva Fiedlerová
Foto: Lucie SpálenkováMario Montes Klaver