Václav Ouška se narodil 29. března 1982 v Jindřichově Hradci. Žil v Kardašově Řečici, kde také absolvoval základní školu. Vystudoval Střední lesnickou školu v Písku – původním povoláním je tedy hajný, ale toto povolání nikdy nedělal. Po absolvování vojenské služby nastoupil k policii, kde pracuje dodnes jako psovod specialista se zaměřením na detekci akcelerantů hoření a výbušnin. Je ženatý a s rodinou žije v Novosedlech nad Nežárkou, s manželkou mají dvě děti – Marii Annu (3,5 roku) a Jana Matěje (1,5 roku). Největším kynologickým úspěchem Vaška je Mistr světa WUSV, kterým se stal 9. 10. 2016 v německém Meppen.

ouska_12 ouska_13

Vašku, máme za sebou Mistrovství světa německých ovčáků, WUSV 2016, s jakými pocity surfuješ na vlně toho famózního úspěchu, kterého jste s Qvidem Vepeden dosáhli?

Je to určitě můj životní úspěch, stále mi to ale nějak nedochází. Nikdy by mě nenapadlo, že bych mohl vyhrát WUSV…

S jakými představami a pocity jsi odjížděl do Meppen a jaké jsou Tvé pocity nyní?

Do Meppen jsem se strašně těšil po loňském BSP, kterého jsem se zúčastnil jako divák. Věděl jsem, jaký je tam překrásný stadion a atmosféra. Tajně jsem doufal, že bychom se mohli s Qvidem umístit do první desítky. Byl to můj sen, který jsem dokonce překonal – a jsem opravdu neuvěřitelně šťastný :-).

Už jsi někdy zažil tak obrovskou pozornost? Co pro Tebe znamená – užíváš si zájmu, kterým jste nyní zahrnuti?

Takovou pozornost, co se strhla po vítězství na WUSV, jsem opravdu ještě nikdy nezažil. Moc si vážím všech lidí, kteří nám drželi palce a fandili, ať už doma nebo na stadionu. Tímto bych jim všem chtěl ještě jednou moc poděkovat – bylo mi ctí, děkuji! 🙂

Jsi člověk, který je rád středem pozornosti? 🙂 Co nervozita a tréma, jak je zvládáš a máš na ně nějaký recept?

Nejsem moc rád středem pozornosti, rád si žiju svůj život a nemám rád přehnanou pozornost. Co se týče nervozity… Poté, co se mi narodily děti, jsem zjistil, že jsou v životě důležitější věci, a nervózní už tolik nebývám – ale takový ten zdravý adrenalin před závody pracuje, a to mám rád! 🙂 Recept na nervozitu obecně sice nemám, ale na WUSV jsem před poslušností i obranou chytal se svojí dcerou ryby, a to mě uklidnilo :-).

ouska_08 ouska_07

Kde jste s dcerkou chytali ryby? To jste pytlačili, nebo máš povolenku? A když chytáš ryby, tak „na těžko“, na plavanou nebo jak? 🙂

Chytali jsme v místě ubytování v Holandsku, bylo to umělé jezero s velkým množství cejnů. Lov byl volný, v rámci ubytování. Šlo to jak na těžko s krmítkem, tak i na plavačku… Nástraha čeští kostní červi – úspěch zaručen – cca 30 cejnů! 🙂

Zkusil bys prosím popsat, co pro Tebe vítězství na WUSV znamená?

Vítězství na WUSV je pro mne, co se týká kynologie, to nejvíc, čeho lze dosáhnout. Když se řekne WUSV, cítím respekt, úctu k soupeřům. Jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit a těším se na další starty na této prestižní soutěži.

Jak dlouho se věnuješ kynologii a kdy jsi s ní začal? S jakými plemeny máš zkušenost ve výcviku?

S kynologií jsem začal v podstatě již v raném dětství. Své první výcvikové pokusy jsem aplikoval na jezevčíka své babičky. Přes lovecké psy (český fousek, německý krátkosrstý ohař, drsnosrstý jezevčík) jsem se došel až ke služební kynologii, kde jsem se dostal ke svému vytouženému plemeni, kterým je německý ovčák. Jelikož jsem měl možnost pracovat s lidmi, kteří vrcholově cvičili dle IPO (Martin Matoušek, Jaromír Vácha, Martin Pejša), dostal jsem se i ke sportovní kynologii. Dále jsem měl zkušenost s plemeny belgický ovčák a rottweiler a nyní se těším na štěňátko bavorského barváře.

Co pro Tebe svět sportovní kynologie znamená?

Sportovní kynologie je pro mne zábava, přátelé, štěstí, stres, obrovský adrenalin a životní naplnění.

Máš nějaké jiné koníčky?

Kromě sportovní kynologie je mým koníčkem moje práce – služební kynologie. Myslím, že obě mají své kouzlo a prolínají se. Dalším koníčkem jsou mé dvě děti, které mě moc nenechají vydechnout, takže je chtě nechtě musím zapojit do přípravy psů :-). Dalšími mými koníčky jsou les, kde jsem v podstatě vyrostl, a ryby. Opravdu se moc nenudím :-).

Jak konkrétně zapojuješ své malinkaté děti do výcviku? 🙂 A jsi tedy Vašku i myslivec?

Nejvíce je zapojuji jako rušivé vlivy všeho druhu – dětské nepředvídatelné jednání a výkřiky opravdu psa připraví na vše :-). S Marijánkou jsme Qvida také připravovali na stopy, dávala předměty, granule a šlapala. Bavilo to Qvida i ji :-). Ano, už od malička jsem myslivec.

Co je pro Tebe důležité ve vztahu se psem, kterého trénuješ a se kterým závodíš?

Pro mě je důležité vidět v psovi potenciál, motor. Díky loveckým psům vím, že buď k tomu pes má vlohy a je použitelný, nebo ne.

Jaký je Qvido?

Qvido je můj „koník“, jak mu často říkám díky jeho velikosti :-). Je to pes s obrovskou chutí do práce i jídla, čehož si na něm strašně vážím. V podstatě může cvičit kdykoliv a kdekoliv. Mám ho rád :-).

Jak bys ve vztahu s ním popsal sebe? Jaké máte kdo z vás dobré a špatné vlastnosti?

Ve vztahu s ním mám ty špatné vlastnosti spíše já :-). Občas se mi nechce a jsem línej… Ale Qvido mě moc lenošit nenechá :-).

Je v nějaké disciplíně Qvido silnější než v jiných? Jak často trénujete a jak probíhá příprava na závody?

Myslím si, že jeho silné disciplíny jsou obrana a poslušnost. Na stopách jsme se, vzhledem k jeho temperamentu, docela natrápili, ale nakonec jsme na to přišli. Když to jde, trénuji každý den. Hodně dávám na fyzičku, takže jezdíme na kole a plaveme. Finální přípravu před závody praktikujeme na různých fotbalových hřištích. Člověk sám nic nedokáže a já mám to štěstí, že mám kolem sebe partu výborných kamarádů ze ZKO Suchdol nad Lužnicí, v čele s letošním vicemistrem světa FCI Jendou Böhmem. Je to můj výborný kamarád a v přípravě našich psů se vzájemně doplňujeme a táhneme. Tímto bych jemu i ostatním chtěl ještě jednou poděkovat.

Je něco na Qvidovi zvláštního? Vybíral sis ho jako štěňátko? Čím se od ostatních lišil?

Třeba to, že je velký :-). Já mám rád velké psy, vybíral jsem si jako první a vzal jsem si toho největšího. Tímto bych chtěl poděkovat chovatelům za super odchov – Petrovi Veselkovi a Petře Plsové.

Nakolik myslíš, že budoucí úspěch spočívá v kvalitě psa, kvalitě psovoda a nakolik záleží na souhře i ostatních okolností?

Myslím si, že hlavně psovod a pes si musejí padnout do oka a výcvik je musí bavit, pak jde dosáhnout vysokých cílů. Pak už je to jen o tom, kolik času, peněz a odříkání tomu chcete věnovat. Stejně jako v ostatních sportech ani ve sportovní kynologii nic není zadarmo.

Popiš prosím jednotlivé své výkony na WUSV 2016.

Obrana – když jsem si vylosoval číslo 106 a zjistil jsem, že zase začínám obranou (potřetí na WUSV, co jsem se zúčastnil – poprvé v roce 2013 v USA a pak v roce 2014 ve Francii), říkal jsem si, že to už není náhoda :-). Měl jsem radost, že koník předvedl svůj standard, který již dlouhodobě vykazoval v tréninku. Nezbývá mi než opět poděkovat dvornímu figurantovi Jendovi Böhmovi – díky, kamaráde!

Poslušnost – před ní jsem kupodivu nebyl nervózní, i když adrenalin pracoval na plné obrátky. Nesmírně jsem si to užíval a koník také. Vnímal jsem jásající tribunu – pro mě nádherný zážitek – pro tohle cvičím.

Stopa – naše nejslabší disciplína, takže jsem celou přípravu směřoval hlavně na ni a myslím si, že se to vyplatilo. Ten kámen, co ze mě spadl, když si lehl u posledního předmětu, museli slyšet až v Česku! 🙂

I když jsem měl největší obavy ze stopy, osud to zařídil tak, že jsem nebyl, a ani nemohl být nervózní, protože po poslušnosti došlo k úrazu mého syna – spadl na hlavu, následovala cesta sanitkou do nemocnice, kde si ho nechali do rána na pozorování. Tímto bych chtěl poděkovat celému personálu nemocnice v Meppen za velice profesionální přístup, milé a vstřícné jednání. Celý čtvrtek a pátek jsem cestoval mezi nemocnicí a hotelem. Při tom všem jsem si uvědomil, jak je vše pomíjivé, že úspěch a pád jdou ruku v ruce a hranice mezi nimi je hrozně tenká. Naštěstí vše dobře dopadlo a syna i s celou rodinou mi kamarád přivezl až ke stopě a já mohl s Qvidem v klidu vyrazit.

Jaké je čekání dva dny na výsledek poté, co Ty jsi již měl odzávoděno? 🙂

Vzhledem k předchozím věcem ze mne všechno po výkonech spadlo a pro mne to už pak byla čirá euforie. Věděl jsem, že budu do první pětky, a to mě hřálo u srdce, už tak jsem byl neskonale šťastný a vděčný. To, že jsme nakonec vyhráli, bylo jako neuvěřitelný sen, který se zdá úplně obyčejnému klukovi z jižních Čech – a přesto to všechno byla pravda! 🙂

Vašku, loni jsi závodil s Yrausem Terezský dvůr (s nímž ses stal mistrem republiky RKČR pro rok 2015) na Mistrovství světa IFR – dokážeš vycvičit a vést jakéhokoli psa? 🙂

Do jisté míry se dá vycvičit každý pes, ale tu hranici má každý jinde. Záleží na psovi a plemeni. Pro mne bylo například loňské IFR obrovskou zkušeností a jsem rád, že jsem se mohl mistrovství světa rottweilerů zúčastnit a reprezentovat ČR.

Máš nějaké kynologické sny a cíle?

Můj cíl a sen je, aby mě práce se psy pořád bavila a naplňovala.

Co je pro Tebe vlastně důležité v běžném životě? Jak se Ti změnil tím, že jsi táta?

Nejdůležitější je pro mě rodina. Pokud člověk není v pohodě doma a nemá čistou hlavu, nedokáže nic. Proto bych chtěl poděkovat své milované manželce Moničce, že to se mnou všechno dala. Tím, že se nám narodily děti, se mi život obrátil o 100 %. Přehodnotil jsem spoustu věcí a opravdu platí, že když nejde o život, nejde o nic! 🙂

vasek1 vasek2

Dovolím si velmi soukromou otázku, která mne prostě napadá, když mluvíš o svých dětech a manželce. Vašku, byl jsi u porodu svých dětí?

Ano byl jsem u obou porodů, ale obě děti nakonec přišly na svět císařským řezem, takže jsem byl za dveřmi – o to větší to ale byl stres… :-).

Jak rád relaxuješ? Jsi spáč? Jaké máš oblíbené jídlo a třeba hudbu? Máš nějaký zlozvyk?

Pro mě je relax, když můžu nahodit pruty u vody nebo si sednout v lese a jen tak se dívat kolem sebe – vypnout a vnímat krásnou přírodu. Rozhodně nejsem ranní ptáče, rád spím a nesnáším vstávání… 🙂 Co se týče jídla, mám rád maso na jakýkoli způsob, čerstvé ryby a mořské plody. Na druhou stranu nemám rád těstoviny. Mým zlozvykem je určitě nedochvilnost – mám vždy na vše dost času, a pak nestíhám… Jako třeba tento rozhovor :-).

Jaké máte s Qvidem další plány? Dopřejete si teď aspoň chvilku dovolenou, nebo hned pojedete dál?

Mé další plány jsou MM ČKNO v Suchdole nad Odrou, kam už se moc těšíme, a dále WUSV 2017 v Holandsku. Dovolenou si ale nyní určitě dopřejeme a začneme pořádně trénovat až na jaře… Tedy pokud mě do té doby nechá koník odpočívat.

Životní motto?

Kdo je připraven, není překvapen! 🙂

A nějaký vzkaz na závěr?

Užívejme života, dokud to jde… 🙂

Rozhovor: Draha Mašková
Foto: Tereza Suchánková a archiv autora