Kdy ses rozhodl být figurantem? Kdo Tě k figurování přivedl a jak to celé vzniklo?

Figuruji cca od roku 1996 – v té době ještě figuroval, kdo měl nohy a ruce :-). Od roku 2002 jsem figurant 1. třídy, od roku 2013 svazový figurant. K figurování mě přivedli tehdejší členové ZKO Chrustenice – byl jsem nejmladší, tak jsem běhal…

 

Měl jsi nějaký vzor? A máš ho i nyní?

Úplně vzor jsem neměl a nemám, ale tři figuranty opravdu obdivuji. Jirku Macha pro jeho neskutečnou výdrž a laťku, kterou po ty roky drží. V jeho věku už asi nebudu chodit :-). Jirka mi hodně pomohl a myslím, že stále patří k nejlepším závodním figurantům u nás. Druhý je Honza Böhm. Jednoznačně náš nejlepší figurant jak pro tréninky, tak pro závody. To, co ve svém věku dokázal, je neuvěřitelné a patří mu můj obrovský respekt! A třetí je Martin Plecháček. Množství psů, které za poslední roky dostal do špičky, tam nedostali všichni figuranti dohromady. Myslím, že by si zasloužil daleko větší respekt od lidí, co mu nesahají ani po kotníky, možná ani níž!

Co dělá podle Tebe dobrého figuranta?

Otázka je, co znamená dobrý figurant? Figurant pro trénink? Figurant pro závod? Jsou to dvě obrovsky rozdílné věci. Mnohdy svazový figurant není schopný udělat dobrý trénink a dobře připravit psa a dvojkový kluk dělá parádní tréninky. Figurant by neměl předvádět sebe, ale psa a dostat z něj to nejlepší – v tréninku ze psa dostat maximum, samozřejmě s ohledem na jeho možnosti, ale i s ohledem na psovoda. Ne každý má ty nejvyšší cíle. V závodě by pak měl předvést korektní, čistou a bezpečnou práci s dostatečným prověřením a tlakem do psa. Myslím si, že dobrý tréninkový figurant musí zároveň cvičit a závodit. Když tomu tak není, nedokáže se vžít do situací, které závody přináší. Dnes už to není jen „dáme psovi kousnout“. Řeší se spousta maličkostí od obíhání maket až po odchod od figuranta a připnutí na vodítko… Pokud figurant pouze figuruje, ale necvičí, nemůže psům a psovodům dát to, co ve zkouškách, ale především v závodech potřebují. Jak by figurant mohl perfektně udělat psa, když sám neví, co závod skutečně obnáší?

 

Bez čeho se dobrý figurant neobejde? Co vše potřebuje a co z toho se dá naučit, a co se naučit nedá, co prostě musí být už shůry dáno?

Určitě musí mít cit pro odhadnutí psa. To je nejdůležitější… Dobrý figurant psa přečte za 30 vteřin. Velká chyba je přistupovat ke všem psům stejně. Každý pes je jiný, má jinou nervovou soustavu, jinak vstřebává korekce a jinak přijímá odměny. Tady vzniká nejvíce chyb… Co se dá naučit, je systém, kterým trénuješ, resp. figuruješ, ale v tréninku potřebuješ reagovat ve vteřině, a to se naučíš jen velmi obtížně. Proto může být spousta kvalitních závodních figurantů, ale tréninkových už tolik ne. K tomu všemu pochopitelně patří fyzička a nějaké svalové předpoklady. Důležitá je i hlava. O tom něco vím, jsem velký nervák jak při vlastním závodění, tak při figurování, ale především před závodem. Během něho už je to dobrý. Někteří kluci takovou nervozitu nemají… Závidím jim :-).

 

Dalo by se zevšeobecnit, jaké jsou styly figurování?

Myslím si, že to úplně nejde. V závodě je důležité, jak figurant prověří psa, především psychicky, možná rychlostně. Jestli někdo dává rukáv dolů nebo nahoru, vede boj po zemi nebo psa v boji zvedá, to by měl každý pes v závodě zvládnout. Figurant musí mít hlavně svou práci pod kontrolou, tzn. umožnit zákus, nesešlapat psa v boji a při dnešní rychlosti psů mu zkrátka neublížit a kvalitně ho předvést.

Jaký je Tvůj styl? Co je pro Tebe jako figuranta příznačné?

Nejsem příliš technický figurant, spíše silový. O to víc dbám při tréninku na techniku psů… Psi v mém tréninku musí mít perfektní ovladatelnost, ale zároveň být v nejvyšším levelu dráždivosti. Velkou důležitost dávám vyštěkání (především ze zkušenosti s mým Lukym :-), pes musí mít pevný zákus, bojovnost, aktivní hlídání a perfektní orientaci na figuranta. K tomu všemu patří precizní makety a celkově poslušnost v obraně. Když pes bude chtít jenom kousat, nemá při dnešních nárocích na soutěžích šanci.

 

Kterému svému kolegovi jsi svým stylem – podle svého názoru – blízký?

Nechci se k někomu přirovnávat, ale velice se mi libí styl figurování při tréninku Martina Plecháčka… On skutečně psa naučí a připraví na závod. To spousta lidí není schopných pochopit. Honza Böhm a Jirka Mach, ty už jsem také jednou zmínil, oba jsou borci :-). Rád bych se těmto třem alespoň trochu přiblížil…

 

Vyvíjí se nějak figurování? Jaký je tento vývoj a jaké jsou v něm tendence?

Složitá otázka. Vše by se mělo přizpůsobovat dnešním zvířatům a zatraktivnění kynologie jako takové. Umíte si představit, že dnes dáte psovi dvě rány před zákusem? Asi těžko… To je v podstatě má odpověď. Jestli někdo říká, že dřív byli psi lepší a tvrdší, tak já říkám, že to tak není! Všechno se strašně zrychluje, zpřesňuje a jsou kladeny větší nároky na psy i figuranty. Když to takhle půjde dál, nevím, kdo ty stroje bude za chvilku chytat. Dříve možná byli psi agresivnější, možná i odolnější vůči korekcím, ale ve srovnání s dnešními nároky se po nich nechtěla prakticky žádná poslušnost. To je ten největší rozdíl. Důležité je si uvědomit, že kynologie by měla být sport jako každý jiný. Skloubit maximální nasazení, dostatečnou agresivitu, rychlost, ale zároveň naprostou ovladatelnost a socializaci vůči lidem a ostatním zvířatům. Tak to dříve nebylo… Pes hlídal zahrady, domy, a čím více zlý, tím lepší. Dnes je to spíše na škodu, ale i s ohledem na bezpečnost psa. Své psy v podstatě nenechávám na volno bez dozoru… Mají svoje kotce, výběhy, ale nepřijdou do styku s člověkem, pokud nechci. Když to řeknu jednoduše, tak současný pes by se měl chovat v normálním životě sociálně a na place by měl být dobře řízený stroj. Tomu všemu by se i mělo přizpůsobovat figurování a tréninky.

Máš výrobce pomůcek, které Ti nejvíce sedí? Jaké konkrétní věci nejvíce?

Z 99 % používám výrobky firmy Gappay. Kompletní sortiment…

 

Jaké rukávy rád používáš? Nedělá Ti problém používat i jiné, které jsou například na akci dodány sponzorem akce?

Jak jsem psal výše, mám oblíbené pomůcky firmy Gappay. Myslím, že na závodech by si měl figurant při dnešní kvalitě výrobků a snahou výrobců vyhovět, poradit s každým rukávem, co mu je dodán.

 

Jak jsou na tom čeští figuranti ve srovnání se svými zahraničními kolegy?

Pokud se budeme bavit o závodním figurování, tak je to vidět na prakticky každém mistrovství světa. V tomto ohledu máme společně s Němci nejlepší figuranty na světě.

 

Co je třeba splnit na svazového figuranta ČKS?

Splnit první a druhou třídu figuranta, udělat fyzické a vědomostní testy, praktickou činnost a je to… Jednoduše řečeno :-). V dnešní kynologii je kladen opravdu velký důraz na přesnou práci figuranta, aby dokázal udělat prvního i posledního psa stejně. O prověření jsem psal už výše.

Byla dřina licenci získat a je složité si ji udržet?

V kynologii je spousta větší dřiny. Získat licenci až tak těžké není. Když tě figurování baví a dáváš tomu maximum, tak to složité není.

 

Který figurovaný závod pro Tebe byl nejtěžší a proč?

Nejspíš ten první. VS ZVV3 v Rokycanech v roce 2014. Byl to rok, kdy na těchto VS byl pouze jeden figurant a vědomí, že mnou může závod končit, to nebyl dobrý pocit. Ale pískal to pan rozhodčí Ulč a velice mi s nervozitou pomohl. Dále Mistrovství BO v Polsku… První zahraniční zkušenost.

 

Figuruješ raději první, technickou část obrany, nebo kontroláky?

V závodě nemám oblíbenou část, každá má něco… Když se budeme bavit o tréninku, tak je víc práce na technické části, to mě baví víc.

 

Jak se udržuješ v kondici? Pracuješ na sobě?

Tak především v podstatě každý den figuruji. Každý den pracuji se psy. To je má příprava. Teď ještě něco udělat s váhou… Ta mě trápí hodně :-(.

Figurant by měl před výkonem dodržovat určitou morálku, být zodpovědný vůči závodníkům, jejichž psy má prověřit, takže například večer před výkonem (myslím nějaký velký závod, třeba mistrovství) dlouho nepařit, nepřehánět to s alkoholem, je to tak? 🙂

Ano, s tím souhlasím! Při závodě jsem nikdy nepařil a nepil. Je to velká zodpovědnost vůči závodníkům, kteří připravují své psy na tyto akce. Bylo by neprofesionální tuto základní věc nedodržet.

 

…povedlo se Ti to vždycky? 😉

Při závodě vždycky. Na různých výcvikových víkendech a letních táborech je samozřejmě uvolněnější atmosféra :-).

 

Co na figurování miluješ?

Není to jen na figurování, ale celkově v tréninku psů. Je skvělé vidět, jak se zvířata, ale i psovodi zlepšují, a hlavně z toho mají radost. Každý nemusí chtít na mistrovství světa, ale když už to lidé dělají, musí mít nějaký cíl a za tím jít… V tom se jim snažím pomoci. Buď mi věří a trénují se mnou, nebo se mnou netrénují.

 

Figuranti prý mají spousty obdivovatelek, je to tak? 😉

Slyšel jsem to, ale v mém případě tomu tak rozhodně není.

 

Byla situace, kdy se Ti něco nepovedlo, a dodnes Tě to štve? Nebo staré věci neřešíš – a prostě co bylo, bylo…

Těžká otázka… Člověk se vždycky snaží, aby vše šlo dle plánu, ne vždy to tak je, ale jsme lidi, ne stroje. Každý udělá chybu, důležité je se z ní poučit a neopakovat ji. Není ale nic, co bych si v tréninku vyčítal, nikdy se nestal žádný problém, který by nešel vyřešit.

Měl jsi někdy z nějakého psa obavu? Respekt? Strach věřím, že ne…

Strach, obavu a peníze jsem nikdy neměl. Respekt ovšem ano. Povedlo se mi v několika trénincích figurovat dva mistry světa… Zde jsem měl respekt opravdu veliký!

 

Jak se před velkými závody cítíš?

Nikdy jsem skutečně velký závod nefiguroval. Před závodem jsem nervózní, ale na place už je všechno v pohodě. Mnohem větší nervozitu mám coby závodník.

 

Jaký cvik z obrany Tě baví nejvíc? Proč?

Baví mě obrana jako celek. Nemám vybraný oblíbený cvik. Všechno souvisí se vším, a tak je k tomu potřeba přistupovat. Mám rád technické věci, kde je potřeba přemýšlet a psa to naučit… Ne jenom kousat.

 

Odmítl jsi někdy někoho přijmout na výcvik?

Ano, celkem pravidelně…

 

Preferuješ nějaká plemena na figurování, nebo neděláš rozdíl?

Mému srdci je nejblíže německý ovčák a teď už se mi do něho vetřel už i ten belgický, kterých mám teď v tréninku většinu. Ale nevybírám si…

Kolik jsi za dobu figurování utržil kousanců a zranění? Jaké bylo nejhorší?

Vážné kousance nemám žádné, vždy jsem tomu nějak „utekl“. Nejhorší bylo zranění zad, ale nebyl to úraz, spíš únava materiálu. Nemohl jsem tehdy více než půl roku figurovat.

 

Jsi tvrďák a bolest neřešíš? 🙂

Bolest mi nevadí, ale nesmí to být na úkor výkonu. Když něco bolí tak, že bych uškodil psovi, tak raději nefiguruji.

 

Máš rád výzvy? Adrenalin? Je figurování adrenalin?

Figurování pro mne není adrenalin. Výzvy mám rád, ale není dobré se tomu poddávat.

 

Jsi hrdý na to, že jsi figurant? 🙂

Nejsem hrdý na to, že jsem figurant. Ale doufám, že jednou budu moci být hrdý na to, co jsem celkově v kynologii dokázal.

 

Co by Tě potěšilo, když by se na současné sportovní kynologii změnilo? Ať už s ohledem na figurování nebo obecně.

To je velice složitá otázka a šlo by se o ní bavit hodiny… Když vezmu IPO kynologii, tak bych byl nerad, aby z ní vymizely prvky jako odhazování aportů a věci, které jsou v podstatě během poslušnosti nejsledovanější. V obraně údery obuškem – čemu, resp. komu, tohle pomůže? Bojím se, aby postupem času tyto úpravy neubraly na atraktivitě našeho sportu. Spíše bych byl pro to ještě zatraktivnit celou kynologii. Hlavně bych byl rád, aby v kynologii nebyla kolikrát až nevraživost mezi lidmi. Většinou to bohužel pramení od lidí, co nikdy nic nedokázali a hodnotí práci lidí, kteří pro tento sport v podstatě dýchají. Myslím, že by bylo dobré si uvědomit, že jsme v porovnání s fotbalem, hokejem atd. maličký sport a měli bychom spíše držet při sobě než se hádat, pomlouvat a honit si svoje ega.

Podle čeho jsou ČKS figuranti stavěni na velké závody? Je to spravedlivý systém?

Jestli je to spravedlivý systém, si netroufám tvrdit, jestli v tom tedy nějaký systém vůbec je, nevím. No a podle čeho jsou figuranti stavěni? To se musíš zeptat jinde… 🙁

 

Přijal bys pozvání figurovat v zahraničí? Pokud ano, kam bys rád jel figurovat?

Záleželo by, o jaké figurování by se jednalo a jaké by byly podmínky. Nejsem úplně cestovatelský typ. Ale rád bych se podíval třeba do USA nebo Austrálie.

 

Seřaď prosím podle sebe tyto hodnoty: rodina, kamarádi, láska, pes, figurování, zábava.

Rodina, pes, figurování, láska, kamarádi, zábava.

 

Nějaký vzkaz pro sportovní kynology od Tebe jakožto figuranta?

Makat, makat, makat… A uvědomte si, že sportovní kynologie má tři disciplíny: stopu, poslušnost, a až potom je obrana. Hledejte chybu vždy nejdříve u sebe, a až potom u rozhodčích, šlapačů a figurantů. Nechci nikoho moralizovat, ale omlouvat svoje chyby a svalovat je na druhého je srabárna a lhaní sám sobě. Myslím, že žádný figurant nechce nikomu úmyslně uškodit, alespoň já to tak mám. A hlavně větší respekt ke všem, co pro kynologii něco dělají.

 

Foto: Katarína Vargová a archiv autora


Téma:




Ad