John Jabina je dánský závodník a chovatel, jehož posledním velkým úspěchem je 3. místo (z 54 závodníků) na MM ČKNO 2017 v českém Suchdole, kde podal fantastický výkon se svou fenkou Jabina Kiwi. Na WUSV 2017 skončili na 24. místě a na Mistrovství světa FCI IPO 2017 byl John Jabina jako vedoucí dánského týmu. Jeho kariéra ve sportovní kynologii zahrnuje opakované účasti na mistrovstvích světa FCI IPO, WUSV a mnoha národních i mezinárodních závodech. Chovatelská stanice Jabina byla založena v roce 1991.

Johne, poodhalil bys prosím na úvod našeho rozhovoru něco osobního ze svého života? Odkud přesně z Dánska pocházíš, jaké máš vzdělání a profesi, pokud to není tajné? 🙂 Co Tvá rodina?

Žiji se svou manželkou Dorthe ve městě Roskilde, které se nachází zhruba 40 km od hlavního města Dánska, Kodaně. Když byly naše děti menší, manželka se také věnovala kynologii. Zúčastnila se FCI IPO v Nitře v roce 1997 a WUSV v Bostonu v USA v roce 1998. Pak s kynologií přestala a soustředila se na svou práci a naše děti. Jak řekla: „Psa si vždycky můžu pořídit později, ale věnovat se dětství svých potomků později nejde…“ Je zkrátka krásná a moudrá :-). V současné době se spolu s naší 14letou dcerou věnuje skokové drezúře koní. Dcera je členkou dánského národního drezúrního týmu, takže toto hobby zabere hodně času… Nejstaršímu synovi je 24 let a studuje medicínu na univerzitě. A prostřednímu synovi je 21 let a nyní pracuje v McDonald´s. Příští rok začne studovat na univerzitě, kde se chce věnovat americké politologii. Já jsem profesí lodní makléř, ale v tomto odvětví už řadu let nepracuji.

 

Zmínila jsem v úvodu, že chovatelská stanice Jabina vznikla v roce 1991. Ovšem zakládali jste ji s manželkou Dorthe pro chov rottweilerů, a až v roce 1994 přišel první vrh německých ovčáků, je to tak? Nebo jak to tedy přesně bylo? Proč nejdříve rottweileři a proč změna a německý ovčák?

Rottweilery jsem obdivoval už jako teenager. Moji rodiče mi ale nechtěli dovolit si pořídit tak „nebezpečného“ psa, tak jsem se věnoval cvičení svého křížence kolie. Rotvíka jsem si koupil, když jsem dospěl a odstěhoval jsem se od rodičů. Nebyl to až takový úspěch, protože ten pes byl cokoliv, ale rozhodně ne nebezpečný. Byl vlastně povahově něco jak labrador, jen měl krátký ocas. Později jsem si pořídil fenku RTW. Ta byla v povaze opravdu dobrá a odchoval jsem na ní několik pěkných vrhů. Jeden z jejích potomků se stal dánským vítězem FH všech plemen a také nakryl fenu, která se stala Nejlepším výstavním jedincem roku… Nejlepší byla také „Bona“, fenka, kterou jsem prodal krásné mladé ženě, která je nyní mou manželkou :-). Důvodem, proč jsem změnil plemeno, bylo, že jsem chtěl psy s větším drajvem a energií. Proto jsem do chovu nepoužil slavné dánské ani německé rotvíky. Kryl jsem „ošklivými“ psy, kteří byli ale pracovní. Bohužel takový chov pracovních rottweilerů v Dánsku nebyl úspěšný, zájemci chtěli především nebezpečného psa, který by ochránil jejich majetek, a nezajímali se o sportovní kynologii. To však nebylo cílem mého chovu, a tak jsem se začal věnovat německým ovčákům. Koupil jsem si jednoho ze známé dánské chovatelské stanice „Pa-Schack“, která měla mezi 80. a 90. lety takový význam, jaký má moje chovatelská stanice nyní.

Jaká fena byla zakladatelkou vašeho chovu, kolik vrhů jste měli rottweilerů a kolik německých ovčáků?

Mou první zakladatelkou chovu byla „Bessy vom Hirschberger Tor“. Koupil jsem ji jako sedmiletou chovnou fenu z chovatelské stanice Salztalblick z Německa, kde měla šest vrhů. Kupoval jsem ji nakrytou plemeníkem Torro vom Salztalblick. V mé chovatelské stanici odchovala pouze tento jeden vrh, ve kterém se narodila tři štěňata a Jabina Frigga byla jedinou fenkou z vrhu. Má žena se s ní zúčastnila dvou mistrovství světa. Frigga skončila se sportovní kariérou ve 4 letech a pak byla využívána jako chovná fena.

Doposud jsme odchovali 5 vrhů rottweilerů a kolem 120 vrhů německých ovčáků.

 

Jaké psy nyní odchováváte v chovatelské stanici Jabina? Jsou to čistě pracovní linie? Máte nějaké krédo či filozofii, které se snažíte naplňovat?

Odchováváme čistě pracovní linie německých ovčáků a snažíme se, aby naše odchovy měly víc než dostatek razance a energie. Myslím, že si mohu dovolit říci, že chováme psy, kteří mají vyšší drajv než průměr. Říkám to proto, že díky vysokému drajvu a tvrdosti naši psi zvládnou správné korekce, aniž by se sesypali nebo začali být odevzdanými. Když je pes opravován ve cviku, musí ukazovat aktivní přístup. Chováme jen na fenách, které jsou velmi kvalitní. Proto nemusíme krýt známým plemeníkem ze strachu, že bychom neprodali štěňata. Samozřejmě, že občas také v chovu nějaké známé psy použijeme, ale není to pro nás stěžejní.

 

Rottweiler je mé srdeční plemeno – co konkrétně máš na nich rád Ty?

Rotvíci jsou coby štěňata strašně roztomilá a okouzlující. Pokud bych si chtěl znovu pořídit jen domácího mazlíčka, mohl by to být rottweiler. Když ale dojde na pracovitost a drajv, musím říci, že to jim dost chybí. Alespoň v takové míře, aby byli schopni konkurovat ostatním pracovním plemenům.

 

Jsem si poměrně jistá, že s Tebou mnoho fanoušků rottweilerů nebude souhlasit, jelikož pro ně není rotvík jen domácím mazlíčkem, ale skutečným pracovním psem…

Rottweilery stále miluji :-). Bohužel ale rotvíci, které vídám v naší zemi, nemají takovou pracovní povahu, se kterou bych chtěl trávit čas. Neznamená to ale, že bych rottweilery přestal mít rád, to vůbec ne… Jednoho si chci pořídit na stará kolena.

V čem Ti více vyhovují němečtí ovčáci a co z rottweilerů bys jim přidal za vlastnost, kdyby to šlo? Nebo je pro Tebe německý ovčák ideální plemeno ve všech ohledech?

Miluji německé ovčáky, pokud jsou to dobří psi. Mám tím na mysli psa s obrovskou motivací na míček, s vysokým kořistnickým pudem a razancí a také ochotou spolupracovat se psovodem. Kdyby bylo možné mít rottweilera s takovými vlastnostmi, pořídil bych si ho. Bohužel, jak jsem řekl, je téměř nemožné takového rottweilera najít. Ono vlastně je poměrně složité objevit i německého ovčáka s takovými vlastnostmi :-).

 

Pojďme trochu zpět v čase – jaký byl Tvůj úplně první pes a jak jsi k němu přišel? Jsi z pejskařské rodiny?

Mým prvním psem byl kříženec kolie, který se jmenoval „Blåvand“. Jméno dostal po oblasti Blåvands Hug v západním Dánsku, kde byl nalezen na pláži. Pobíhal kolem a snažil se o kontakt s lidmi. Byl inzerován v novinách jako „ztracený pes“, ale nikdo si ho nepřijel vyzvednout. Tak se ho ujala naše rodina. Byl to poněkud nervózní pes a chyběla mu odvaha. Začal jsem s ním na cvičáku cvičit poslušnost. Nejdřív jsem se ale ucházel o členství v klubu pro německé ovčáky a na cvičáku pro policejní výcvik psů, ale nějak nás mezi sebe nechtěli :-). Tak jsme skončili v klubu „DcH – Denmark Civilian Dog Association (www.dch.dk)“, kde jsme se zúčastnili dánských přeborů. Několikrát jsme se umístili na stupních vítězů.

 

Měl ses od koho učit a měl jsi pro sportovní kynologii ty správné podmínky?

Učil jsem se od pana Ove Kolberga a paní Mie Malmoes, oba mi hodně pomohli.

Jak se v Dánsku v průběhu dejme tomu posledních cca dvaceti let, kdy máš chovatelskou stanici, vyvíjela sportovní kynologie? Předpokládám, že tu byl určitě znatelný vývoj – ať jde o metody nebo pomůcky.

Ano, kynologie se hodně vyvinula. Myslím, že se počet psovodů v posledních dvaceti letech snížil, ale tréninkové metody se hodně zdokonalily. Neřekl bych, že se v Dánsku nějak lišíme, co se týká metod, jen jsme následovali trendy ze zahraničí.

 

Je kynologie, a konkrétně sportovní kynologie v Dánsku oblíbená? Jaká plemena jsou u vás oblíbená, a která ve sportovní kynologii?

Nejoblíbenějšími plemeny jsou v Dánsku labradorští retrívři, němečtí ovčáci a zlatí retrívři. Co se IPO sportovní kynologie týká, tak nejznámějšími jsou samozřejmě němečtí ovčáci 🙂 a pak maliňáci. Obvykle je u nás na mistrovství Dánska všech plemen více německých ovčáků než malinoisů, občas se zúčastní rottweiler, dobrman nebo velký knírač. FCI IPO mistrovství světa se zde v Dánsku nepovažuje za vrchol. Proto se mnoho nejlepších německých ovčáků se svými psovody neúčastní zdejšího všeplemenného mistrovství. To je také podle mě důvodem, proč jsou na MS FCI v dánském týmu většinou k vidění tři či čtyři malinoisové :-).

 

Pojďme zpět ke Tvým psům – kolik jsi jich vycvičil na úroveň IPO3 a se kterými jsi toho nejvíce dokázal? Přibliž je prosím více čtenářům – čím byli jedineční?

Myslím, že jsem se zúčastnil mistrovství světa s devíti psy. Šest z nich jsem vycvičil od IPO1 na úroveň IPO3.

Jabina Digthe byla prvním psem, se kterým jsem dosáhl těch nejvyšších výsledků, a to přestože jsem tuto fenu zakoupil zpátky se složenou zkouškou IPO3. První rok, co jsem ji měl, s ní trénoval můj kamarád, protože v tu dobu jsem se již účastnil závodů s Jabina Nova. Na WUSV v Randers jsem v roce 2006 skončil na 6. místě a získal jsem cenu pro nejlepší fenu. Další rok jsem skončil na třetím místě s fenou Jabina Digthe v Bratislavě a můj kamarád a tréninkový parťák Pierre Wahlström se stal světovým vítězem… A já jsem opět získal cenu pro nejlepší fenu. Pak jsem byl pozván na závod do New Yorku, kde šlo o velké peníze – a skončili jsme tam na druhém místě, hned za známým Helmutem Raiserem.

Jabina Dighte byla zvláštní fena. Její dva bratři ve vrhu se k ní chovali velmi tvrdě coby ke štěněti. Byli na ni vlastně tak zlí, že se ani neodvážila přijít k plotu, protože by ji sourozenci zmlátili… Rozhodli jsme se si ji nechat u nás déle, protože prodat takovou fenu někomu do sportu jednoduše nešlo. Když jí bylo deset týdnů, došlo u ní k neskutečné změně. Najednou by vládla světu a její zákusy byly na štěně velmi výjimečné. Zavolal jsem tedy svému kamarádovi a řekl mu, že pro něj mám speciální štěně. Smál se a prohlásil: „Jestli jde o tu fenku, která se bála vůbec přijít k plotu, tak díky, ale nechci!“ Nicméně jsem ho přesvědčil, aby se na ni přijel podívat a vzal si ji k sobě. Domluvili jsme se, že pokud s ní po týdnu či dvou nebude spokojen, přiveze nám ji zkrátka zpátky. Vrátil se s ní o tři roky později, když s ní natrénoval na IPO3. Měli nějaké problémy na stopách a v poslušnosti. Jabina Dighte byla opravdu razantní a tvrdá fena a nemyslím si, že bych kdy viděl lepší fenu na obraně. Doma byla za mazlíka a nic neřešila. Když se tak ohlížím, měl jsem si po ní nechat více fen, protože svou razanci a drajv předávala svým potomkům.

Dalším úspěšným psem byl Jabina Penti. Odkoupil jsem ho zpět jakožto pětiletého problematického psa. Jeho výsledky ve stopách a poslušnosti se staly postupně hodně vyrovnanými, ale co se týká obran, byl příliš „mírný“. Umístili jsme se na 6. místě ve Filadelfii.

Vloni jsem odkoupil zpět psa Jabina Zlatan od paní, která se rozhodla skončit s kynologií. Přihlásil jsem ho na Universal Sieger do Německa, protože jsem si myslel, že se mi nepodaří kvalifikovat se do týmu pro FCI nebo WUSV. Povedlo se mi nicméně obojí a najednou z toho byl rok plný úspěchů. Stali jsme se vítězi Universal Sieger a na WUSV v Meppen jsme se umístili na 15. místě. Jabina Zlatan byl skvělý pes, kterého jsem mohl vzít kamkoli a on si zkrátka užíval být součástí dění.

Kterého úspěchu se kterým psem si nejvíce vážíš?

Myslím, že nezapomenutelným úspěchem bylo získání 3. místa s Jabina Dighte na WUSV v Bratislavě v roce 2007. Trénink před touto akcí byl velmi vydatný, jak by také ne, když jsme dva měsíce před mistrovstvím trénovali každý víkend s Pierrem Wahlströmem :-). Na Slovensko jsme se vydali dva týdny před zahájením závodu a moc jsme si to tam užili. První týden jsme bydleli v malém hotelu, který patří jednomu majiteli mého odchovu. Opravdu se nám náš pobyt v Bratislavě moc líbil :-).

 

Znamená pro Tebe víc účast na WUSV, nebo FCI IPO? Nebo je to úplně jiný závod a je to všechno úplně jinak? 🙂

Účastnit se WUSV pro mě znamená mnohem více než soutěžit na MS FCI. Kromě toho, že jsem psovod, jsem také vášnivý chovatel. Proto je pro mě WUSV důležitější. Navíc se hodně nejlepších psovodů s německými ovčáky ani neúčastní všeplemenných mistrovství, protože se víc zajímají o mistrovství WUSV než o MS FCI. Když to tak říkám, musím ale připustit, že občas je Mistrovství světa FCI zorganizováno mnohem lépe než WUSV… Nejlépe zorganizovaná mistrovství, kterých jsem se zúčastnil, se konala ve Španělsku a Finsku.

 

Jsi spíš individualista, nebo týmový hráč?

Řekl bych, že jsem tak trochu obojí. Sám moc často netrénuji, kromě stop. Pak si užívám jen sám sebe.

 

Když už máš tolik závodů za sebou, jsi ještě někdy nervózní? Jak si užíváš akce typu mistrovství světa – je pro Tebe součástí boje o úspěch i to, že si to užijete jako tým a večer třeba všichni posedíte a pobavíte se? 🙂

Nejsem nervózní. Ale zhruba čtvrt hodiny před nástupem na plac jsem docela rozrušený. Závodění na mistrovstvích světa si moc užívám, stejně jako možnost promluvit si tam s kamarády ze zahraničí, se kterými jsem se někdy neviděl i pár let. Dánský tým bydlí vždy společně na hotelu. Nemusíme být nejlepšími přáteli – jsme přece jen závodníci – ale bez problémů spolu povečeříme a dáme si třeba červené víno. Na mistrovství WUSV s námi vždy cestuje náš celý tréninkový tým. Je tudíž jasné, že nálada je večer skvělá i bez ohledu na body a výsledky. Říkáme, že aby člověk trénoval v našem týmu, nesmí být „měkkota“, protože styl naší konverzace je často drsný – ale nikdy ne agresivní.

Jak to vzniklo, že jsi společně s Thomasem Jörgensenem startoval v České republice na Mezinárodním mistrovství ČKNO? Máš v ČR kamarády? Jak se Ti tu líbí a co konkrétně? 🙂

Jeden můj kamarád mě pozval, abych si zazávodil na vašem MM ČKNO. Viděl jsem, že se českého mistrovství německých ovčáků zúčastnili někteří velmi dobří zahraniční psovodi, například Ronny v d Berghe. Proto jsme se rozhodli pro účast. O České republice je známo, že patří mezi nejlepší země na světě, co se sportovní kynologie týká, možná je ta nejlepší. Proto pro mě bylo ctí utkat se na vašem mistrovství s českými psovody zvučných jmen. Navíc šlo vlastně i o malý vtip, protože Thomas Jörgensen v roce 2015 vyhrál téměř všechny závody v Dánsku. Řekl jsem mu, že když bychom závodili v cizině, vyhrál bych já :-). Já jsem v Meppen předloni skončil na 15. místě, on na 16. Proto jsme mu začali říkat „sladká šestnáctka“ – chápete, v týmu musí být kromě vážných věcí také dobrá nálada a legrace.

Máte nádhernou zemi s krásnou přírodou. I lidé jsou u vás moc milí. Pro toho, kdo žije v Dánsku, je Česká republika pěkným a levným místem. Já pivo nepiji, ale jsem si téměř jistý, že zbytek týmu, a zejména Thomas, by řekli, že máte nejlepší pivo na světě! 🙂

 

Pokud bys měl zhodnotit MM ČKNO 2017 v Suchdole z hlediska úrovně výkonů a celého závodu, jaké by to hodnocení bylo?

Zúčastnit se MM ČKNO pro mě byla velmi příjemná zkušenost. Jedním z největších rozdílů mezi Dánskem a Českou republikou byl páteční trénink. U vás bylo vše v pohodě, v klidu a bez stresu. Když to porovnám s Dánskem, nebylo moc věcí, které nesmíte na place pocvičit. Jak už jsem zmínil dříve, celá organizace byla po všech stranách skvělá. Pokud bylo cokoli nejasného, pořadatelé ihned přispěchali a snažili se nám, cizincům, pomoci :-). Tímto děkuji Karlu Černochovi za jeho pomoc a laskavost. Není ostudou být poražen Mistrem České republiky, Markem Černým, který tento titul vyhrál počtvrté, a který měl také před několika lety nejlepší poslušnost na mistrovství světa. Nebo Mistrem světa WUSV 2016, Václavem Ouškou, který měl na tomto MS také nejlepší poslušnost… Obrovské gratulace oběma pánům – jste zkrátka nejlepší!!! Děkuji všem čtyřem rozhodčím za férové posuzování a děkuji také vašim figurantům za fantastickou práci, jsou opravdu na světové úrovni. Inu, celkově to pro mě byla úžasná zkušenost. Těšíme se na účast i letošní rok! 🙂

 

A pokud jde o váš vlastní výkon? 🙂 Mohl bys prosím za sebe zhodnotit váš výkon ve všech třech disciplínách?

Já jsem byl s naším výkonem celkově velmi spokojený. Terén na stopy byl střední obtížnosti, ale některým závodníkům stopování dost znesnadnil vítr. Pro nás mohlo být výhodou, že v Dánsku je velmi často hodně větrno. Má fena odvedla výbornou práci. Myslím, že jen jeden lom nevypracovala úplně čistě. Ale jinak pracovala velmi pěkně a s chutí, ochotně označila předměty.

Co se poslušnosti týká, je Jabina Kiwi prostě fena snů. Hrozně si užívá cvičení na place a žádný cvik pro ni není obtížný. Mohla si lehnout při odložení o něco dříve a ano, chvilkami se rozhlížela při „sedni“, „lehni“ a „stůj“ za pochodu. Ale o to mi moc nešlo, v mých očích jsou to jen drobné chyby. Takže celkově jsem na její výkon velmi hrdý. Před závodem jsem s ní měl občas problém, místo vysílačky si to namířila ke stojanům s činkami. Kiwi zkrátka miluje aportování a činky, někdy je miluje až tak moc, že aport žvýká… Ale naštěstí na závodě měla jeden ze svých dobrých dnů :-).

Obrana nebyla taková, jak měla být. Během vyštěkání byl kontakt s rukávem a její zákusy na útěku nebyly dobré. Také se několikrát dotkla rukávu mimo zákusů během obrany, takže na tom ještě musíme zapracovat.

Jaký to je pocit sedět v publiku a sledovat boj o místa vítězů, kdy do poslední chvíle není nic jasného a vše je rozehrané? 🙂

Bylo to fajn :-). Z prohry se asi umím hodně rychle oklepat. Věděl jsem, že jsem na třetím místě, a že Martin Pejša dokázal získat velmi vysoké body na soutěžích. Proto jsem si myslel, že má docela šanci mě porazit. Byl jsem si také téměř jistý, že mě dokáže porazit i Thomas Jørgensen. Thomas vyhrál loni v Dánsku všechny tři velké závody – dvě kvalifikace a naše mistrovství Dánska, ve všech získal více než 290 bodů. Proto jsem si byl jistý, že i přes „nižší výbornou“ za stopy, skončí na 4. nebo 5. místě. Jabina Liara ale zvracela po cestě autem a nebyla v té nej kondici. To byl také důvod, proč se Thomas nezúčastnil tréninku. Pak ale asi udělal chybu a před poslušností Liaru rozcvičil tak, jak je zvyklý. Jak jí chyběly síly, možná toho na ni bylo příliš, a proto nám nepředvedla na place svůj běžný výkon. Pro mě to vyšlo „dobře“, ale pro Thomase to byla spíš smůla… Návrat domů byl pro mě o dost jednodušší než pro mého dobrého kamaráda Thomase :-).

 

3. místo na MM ČKNO 2017 je skvělý výsledek, vnímáš to tak také? Jsi s ním spokojený? 🙂

Ano, bylo to fantastický úspěch umístit se na 3. místě na českém mistrovství německých ovčáků. Na dánském mistrovství NO jsem také skončil na třetím místě, nějak si na toto začínám zvykat :-). Byl jsem velmi spokojen se svým výsledkem v Česku, doufal jsem umístit se v první desítce a tiše si přál umístění v první pětce. Takže ano, můj malý sen se splnil.

 

Musím říct, že Tvá poslušnost s Kiwi mne naprosto posadila na zadek – prozraď prosím něco málo ze svého know-how, jak dosáhnout tak skvělého výsledku. Jistě máš nějaké metody, Kiwi není první pes, který pod Tvým vedením podával takovéto výkony. Takže jak na to? 🙂

V tom není žádné tajemství. Jsem líný páníček, který většinou trénuje poslušnost až tak měsíc před závodem. Zpočátku jsem velmi mírný, co se tréninku týká, ale později začínám být hodně náročný. Nakonec to vše skončí tak nějak uprostřed, ve fázi, kdy má pes z poslušnosti stále radost, ale zároveň ví, že neposlušnost se nevyplácí :-).

Do Holandska na WUSV jsem se kvalifikoval se svou další fenou Jabina Aura. Tato fena je v obranách lepší než Kiwi, ale má rezervy na poslušnosti. Takže bych řekl, že každého psa chápu velmi dobře a také vím, jak moc mohu tlačit na jednotlivého psa… Zároveň také chci, aby kynologie byla zábavou. Proto se většina mých tréninků odvíjí od psa. Někdy to možná přeháním, a oni pak provedou něco opravdu hloupého navzdory své úrovni, ale mě to prostě rozesměje :-).

 

Severské země bývají spojovány se skvělou poslušností – jak to děláte? Jaký je ten recept? 🙂 Používáš klikr, nebo jakou motivaci?

Nevěděl jsem, že jsou severské státy všeobecně spojovány se skvělou poslušností! Já sám klikr nepoužívám, ale někteří lidé v našem týmu ano. Já používám jen balonek. Psy se snažím dostat do takového drajvu na míček, že zvládnou i tlak z mé strany, aniž by se nudili.

 

Máš na cvičení svůj tým? Jak často cvičíš jakou disciplínu? Máte v Dánsku dost terénů na stopy, tréninkových placů na poslušnost a dobrých figurantů? Nebo se hodně nacestujete?

Máme velmi dobrý tým na cvičení, je nás tam devět mužů. Pět z nás se účastnilo FCI a/nebo WUSV mistrovství světa a zbytek týmu našich dánských mistrovství. Nejstaršímu členovi týmu je 73 let a je naším učitelem :-). Hlavně proto, že je to moc milý člověk a také bývalý rozhodčí na MS FCI. Obvykle se s ním vídáme na závodech, nebývá častým účastníkem našich tréninků. U nás na cvičáku trénujeme každé úterý a čtvrtek od 17.00 do 20.00 a cvičák mám zhruba 500 metrů od svého domu, takže si nemohu stěžovat. Je vlastně rychlejší tam dojít pěšky než jet autem.

Ano, v Dánsku máme dostatek terénů na stopy. Požádáme farmáře o prostor na stopování, a pokud není pozemek pronajat lovcům, můžeme si tam normálně stopovat. Máme v týmu skvělé figuranty, kteří jsou také psovodi. Ale celkově je v Dánsku nedostatek dobrých figurantů a hodně lidí si na to stěžuje.

Máš v kynologii pouze sny, v jejichž naplnění doufáš, nebo si stanovuješ cíle, za kterými si jdeš? Vypadáš jako tvrdý chlap, který přesně ví, co dělá a za čím si jde – pletu se? 🙂

Pardon, ale myslím, že se pleteš :-). Možná vypadám jako tvrdý chlapík, někdy i hrubě mluvím (aspoň manželka mi to občas říká), ale jak jsem již řekl, jsem vlastně líný trenér. Někdy si přeji, abych se na své cíle více soustředil. Ale celkově pro mě musí být cvičení se psem napůl výcvik a z druhé poloviny také socializace a zábava.

 

Jak rád trávíš volný čas, když náhodou nějaký máš? Máš ještě nějaké jiné koníčky?

Nemám jiný koníček než pejkařinu. Určitou část volného času trávím coby dánský partner pro Working Dog. Snažím se být součástí života našich dětí. Nyní zejména své dcery, která se věnuje drezúře koní. Moji synové jsou už víceméně samostatní. A opravdu si moc užívám, když se celá rodina sejde u jednoho stolu a vládne bezvadná nálada…

 

Jsi kromě závodníka a chovatele například i trenér? Rozhodčí?

Nejsem rozhodčí. Jsem trenérem v našem týmu a viceprezidentem v našem klubu. Občas jsem také vedoucím národního týmu pro WUSV či FCI IPO mistrovství, pokud je mi taková pocta svěřena.

 

Velkých úspěchů, které máš za sebou – a jistě i před sebou 🙂 – člověk jistě nedosáhne bez podpory rodiny. Je to tak?

Mám to štěstí, že moje manželka je velmi sebevědomá a ví, kolik času a úsilí vyžaduje být závodníkem na světové úrovni. Jsem hrozně vděčný, že ji mám. Má ale také své vlastní zájmy. Možná je koňskému sportu oddaná více než naše dcera.

 

Kolik závodů a zkoušek máš za sebou, dalo by se to spočítat?

Nemám tušení… Ale zrovna jsem spočítal, že jsem se doposud zúčastnil mistrovství světa dvacetkrát, a to s devíti různými psy.

Máš nějakého mladého psa ve výcviku?

Ne, žádné mladé psy si pro budoucí závody nepřipravuji. Nyní mám dvě mladé feny, které si chystám na zkoušky, ale pak budou použity do chovu.

 

Na závěr úplně nekynologická otázka – co máš na lidech rád, a co Ti naopak vadí?

Mám rád sympatické, veselé a pozitivní lidi. Nemám rád domýšlivé lidi. Alespoň ne takové, kteří se nemají čím pyšnit…

 

Co Tě dokáže zaručeně rozesmát? Kdy naposledy ses opravdu od srdce zasmál? 🙂

Směji se několikrát za den. Rozesmát mě dokáže například něco v televizi či rádiu. Hodně se také nasměji při socializaci svých odchovů na cvičáku. Štěňata díky své nemotornosti padají nebo provádí úžasné pokusy o překonání pěticentimetrové překážky… 🙂 Směji se také, když jsem pohromadě se svou skvělou rodinou a tančíme v pátek večer s Hvězdami…

 

Máš nějaké životní motto? Nějaký vzkaz našim čtenářům?

Ne, nemám nic takového. 🙂 Omlouvám se, jestli je to pro vás moc nudné, ale takový zkrátka jsem :-).

 

Děkuji za rozhovor, Johne, a přeji hodně štěstí jak v kynologii, tak i v jiných oblastech,
Draha Mašková

 

Překlad: Eva Fiedlerová
Foto: Ivan Gabal a archiv autora – Jabina Kennel


Téma:


Pokračováním v prohlížení tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookies.By continuing to use the site, you agree to the use of cookies. Více informací.More information.

Nastavení cookie na tomto webu je takové, že "umožňuje ukládání cookies", aby vám poskytlo nejlepší možnou stránku pro prohlížení. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnete na tlačítko "Přijmout" níže, souhlasíte s tím.The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

ZavřítClose