Sportovní sezona opět klepe na dveře, je třeba se na ni začít připravovat – a každý psovod má možnost ovlivnit výkon svého psa. Jak? Třeba správnou péčí o jeho pohybový aparát.

 

Nedělejte chyby, kterými ohrozíte zdraví a výkonnost svého psa

Pojďme si v prvním článku přiblížit správné fungování pohybového aparátu psa v souvislosti s výkonem. Téma je to opravdu obsáhlé, od dlouhodobého tréninku dovedností a fyzického tréninku, přes výživu, až po okamžik těsně před vysněným závodem a samozřejmě i po něm. My se nyní zaměříme právě na to, co je vhodné se svým psem těsně před výkonem provádět, abyste mu zajistili nejen bezpečný pohyb, ale přispěli i k lepšímu fungování svalů, a tím celkově k lepší výkonnosti.

Musím v úvodu říci, že je mi trochu až s podivem, kolik kynologů, kteří se věnují nějakému psímu sportu, navštěvuje různé semináře, které se věnují problematice péče o pohybový aparát psa. (Upozorňuji, že v duchu chválím všechny, kterých se toto, co napíšu, netýká a poctivě si psa připravují. Ale je jich zatím málo. Je to jistě i chyba trenérů, kteří to od svých svěřenců nevyžadují.)

A tak se jdete na takové sportovce podívat, nebo je v rámci fyzioterapeutického ošetření, na které se se svým psím sportovcem dostaví, vyslechneme, a napříč všemi sportovními odvětvími vidíte a slyšíte jeden a ten stejný obrázek. Pes je před výkonem zavřený v kenelce či v autě, psovod psa vezme a bez jakékoli přípravy ho vypustí na „plac“. Vždyť je připravený, nevidíte, jak je natěšený, energický, v drivu? Nepotřebuje rozcvičit! Po výkonu je pes připnut na vodítko, někteří svědomití se pár minut se psem projdou, a znovu do kenely, čekáme na druhé kolo. Často se také stává, že zodpovědní psovodi jsou při protahování psa vyslýcháni, copak pejskovi je, zda se zranil.

Myslíte si skutečně, že to z dlouhodobého pohledu bude kosterní a svalová soustava bez prevence perfektně zvládat? Co když vám řeknu, že nezahřátý sval má mnohem větší dispozici ke vzniku mikrotraumat, která v počáteční fázi vedou pouze k lehkému poškození a lokálnímu „mikro“stažení (neboli kontraktury) svalu, ale při opakované činnosti takový sval ztrácí svou sílu i pružnost, ve svalu je vyšší procento vaziva, a jeho fyzikální vlastnosti se tedy mění k horšímu. A nejen to. Taková mikrotraumata samozřejmě vedou později k celkovému stažení a snížené funkci svalu. Stažený sval a na něj navazující měkké tkáně, jako fascie, neumožní plný rozsah pohybu v kloubu, kterým hýbou. Jakmile je na jedné straně sval stažený s tendencí se zkracovat, na druhé straně je vždy sval (nebo partie těla), který bude mít tendenci ochabovat. Kloub, kterým má taková „dvojice“ pohybovat, bude mít omezený rozsah pohybu, a tím vzniká tak zvaná funkční blokáda. Zatím změna pro psovoda-laika neviditelná. Ovšem je to první krůček k poškození kloubu nebo ke změnám na páteři. Začarovaný kruh těchto problémů si popíšeme jindy, takové změny samozřejmě musí poznat zkušený fyzioterapeut, ale jak jim tedy na místě psovoda, který se opravdu zajímá o svého psa, předejít? Pojďme si tedy říci, co dělat před výkonem a proč. A prosím – neznamená to jen před závodem, ale samozřejmě před každým tréninkem!

 

Rozcvička je základ před každým výkonem

Rozcvička je poměrně známý a zavedený pojem. Všichni je známe a jistě jsme je i v povinné tělesné výchově ve škole zažili. I u psů má svůj velký význam. Bohužel je tu jedna zrada. Pes nedá najevo, že jeho klouby nejsou dostatečně připravené, svaly zahřáté, neřekne „počkej, musím se rozhýbat“. Pes je okamžitě, i kdyby měl právě čelit nějakému zranění, ochoten a připraven splnit sportovní výkon. Proč a jak to? Adrenalin, drive, vybuzená nervová soustava – to vše zakrývá nepřipravenost těla. Psovoda obvykle ani nenapadne, že je pes nepřipravený. Ale v nedostatečné přípravě může právě nesprávně zahřátý pohybový aparát být TO osudové zaváhání před metrovkou, TA setina vteřiny na dostihové dráze, TA jedna proklatá shozená laťka… V horším případě ten prasklý zkřížený kolenní vaz, ten natažený sval, natržená šlacha, ta bolestivá záda, to kulhání druhý den po tréninku. Správné rozcvičení je prevencí proti zranění. Samozřejmě, že při dlouhodobém jednostranném přetěžování, jakým každý sport je, vždy budou vznikat přetížené oblasti, jistě. Ale se správnou péčí může být výkon kvalitnější a opotřebení těla menší a pomalejší.

Svaly a šlachy potřebují intenzivní přísun kyslíku a rychlý odvod odpadních látek. Kloubní pouzdra a vazy musí být před výkonem zahřáté a pružné, aby se eliminovalo riziko zranění. Receptory, uložené ve vazech, šlachách, svalech, fasciích, zvané proprio- a noci-ceptory, potřebují mít správné prostředí pro předávání informací do nervové soustavy.

Jak ale zahřejeme a připravíme? Jedině tak, že je rozhýbeme, přivedeme krev, zatížíme „cvičným“ pohybem, který bude tělo vykonávat. Kdo je od koní, jistě zná klasické „oprácko“. Tím vším zlepšíme okysličení mozku a tkání pohybového aparátu, a zároveň zajistíme lepší a rychlejší odvod metabolitů. Pohybem také rozcvičíme klouby, jejich elastická kloubní pouzdra budou odolnější zranění, a také vnitřní prostředí kloubu bude lépe „mazat“. To je zas ochrana pro chrupavku.

Začínáme: Rozehřát zádové svaly a kyčelní kloub psa, připravit a aktivně protáhnout svaly břišní a přední stehenní můžete například opakovaným opřením předních tlapek psa o Vás, případně třeba o nějaké vyvýšené místo, pokud nechcete, aby na Vás pes skákal.
Rozcvičení krku: Krční svaly jsou v obrovské zátěži u psů, kteří koušou na rukáv, u loveckých psů, kteří nosí „aporty“ po dobu honu, ještě často z vody a samozřejmě u agility a flyballu. Zde je vhodné opět na pamlsek rozhýbat krční páteř a příslušné svaly otáčením do všech stran. Pohyby jsou středně pomalé, nikdy ne velmi rychlé. Prokrmujete ideálně až v neutrální pozici, tedy s hlavou rovně.
Slalom mezi nohama: Před výkonem je také velmi důležité rozhýbat páteř, a připravit ji tak na zvýšenou zátěž během sportu. Laterální ohýbání by bylo chybou zapomenout. Můžete využít například dynamické formy, kdy si posíláte psa mezi nohama do osmičky (obvykle zjistíte, že na jednu stranu je pes ochotnější než na druhou – může to být i zkrácením jedné strany paravertebrálních svalů oproti druhé nebo například nesymetrickým postavením pánve či blokádou v krční páteři). Laterální ohýbání můžete provádět i ve statické poloze, kdy psa na pamlsek navádíte tak, aby zůstal stát na místě, přitom se dotkl čumákem kořene ocasu.

 

Jak přesně svého psa rozcvičit?

Máme několik možností, jak tělo připravit. Vždy je nutné si uvědomit, která část těla je při sportu nejvíce namáhána. Nejlepší způsob, jak zahřát tkáně pohybového aparátu a okysličit, je pohyb. Ovšem pohyb rozumný, který nevede už při rozcvičce k práci v kyslíkovém dluhu. Tedy není vhodné psa „zahřát“ házením míčku nebo aportu. Naopak, ideální postup je například pětiminutová procházka (třeba na vodítku), kdy psovod střídá svižnou chůzi s pomalým pohybem. Následně zařadíme rychlé otočky a změny směru u nohy na obě strany, které rozhýbou páteř a zlepší koordinaci psa. Na pamlsek či hračku psa necháme otočit se okolo své osy opět na obě dvě strany. Můžeme využít cviku sedni-lehni-vstaň, odložit se sprintem k psovodovi, nechat psa po úvodním zahřátí přeskočit jednu menší překážku, potahat se o hračku nebo „pešek“ či dělat slalom mezi nohama psovoda. Fantazii se meze nekladou, avšak vždy by měly být všechny čtyři nohy na zemi a pohyby by neměly vést k zadýchání psa. Jde o rozcvičku dynamickou, ne statickou, tedy nedoporučuji cvičit na balančních pomůckách v rámci rozcvičky. Také nedoporučuji protahovat (tedy provádět strečink), aby nedocházelo zbytečně k velkému rozvolňování kloubních pouzder. Ovšem proti aktivnímu protažení nic nemám. Jde o situace, kdy pes je pamlskem nebo povelem uveden do různých protahovacích poloh, které ovšem sám vytváří aktivně. Jedná se často o různé poklony, otočky, podávání pacek, „panáčky“ atd. U pracovních psů nezapomeňte na přípravu krční páteře a čelisti. Cvičný krátký zákus na rukáv je opravdu důležitý. Celá tato rozcvička by neměla být kratší než 10 minut, maximálně však 15 minut. Těsně před výkonem, což je i druhá možnost přípravy, můžete rozcvičku zakončit krátkou (3–5 minut) sportovní masáží. Nejde o žádné super složité techniky. Důležité je co nejrychleji a intenzivně třít nejen svalové partie, ale i periferní části končetin, kde jsou šlachy. Jako by vám byla zima, asi tak intenzivní a rychlý pohyb to musí být. Nevynechejte jedinou část těla, jen přes výstupky kostí snižte tlak. Větší svalové partie, jako jsou paže, lopatka, stehna a hýžďová oblast, můžete proplácat, popleskat a – START! 🙂

Masáž přední končetiny a lopatky a masáž stehna třením: Sportovní masáž by měla vždy začít rychlým a intenzivním třením osvalených částí končetin (méně intenzivní pak na částech blíž k tlapě, kde je spíše víc šlach než svalů) a samozřejmě svalů krku a hřbetu. Pohyb ruky asi nejlépe vystihne představa situace, kdy je Vám zima a snažíte se rychlým pohybem po svalu zahřát. Takto rychle i intenzivně se úvodní tření provádí. Celková sportovní masáž by neměla trvat déle než 5 minut.
Masáž poklepáním: Do sportovní masáže je vhodné zařadit rychlý sled poklepávacích hmatů, ideálně po úvodním rychlém rozetření. Využívá se takzvané „stříšky“ nebo „hrsti“, kdy využíváte stlačeného vzduchu ve vaší dlani ve tvaru střechy, který promasírovává silně osvalené partie končetin (přední končetina, lopatka, stehno, hýždě). Tyto hmaty nepoužíváme v oblasti krku a páteře. Ruce by se ideálně měly neustále pohybovat a při hmatu je slyšet nikoli pleskavý, ale „dutý“ zvuk.

 

Po výkonu

Po výkonu je potřeba uklidnit nervovou soustavu, nechat opadnout adrenalin. Zklidnit dech i tepovou frekvenci a umožnit svalům pomalu snížit teplotu. Zde není třeba vymýšlet nic světoborného. Připněte psa na vodítko a pozvolnou chůzí s vaší uklidněnou myslí ho provádějte mimo vzruchy (atmosféra tréninku či závodu) zhruba 10 minut. V ideálním případě, ještě před tím, než psa uložíte zpět do auta či do klece, provedete strečink. Osobně jsem přesvědčená, že správně a včas provedený strečink je ta nejzásadnější a nejefektivnější péče o pohybový aparát psa vůbec.

O strečinku si povíme třeba v příštím díle. Nemohu také opomenout přihřát si polévku a připomenout důležitost preventivní fyzioterapie, která včas detekuje a opraví případné funkční změny pohybového aparátu vašeho psa.

 

Přeji hodně štěstí všem! 🙂

Foto: archiv autorky, www.PhysioDOG.cz


Pokračováním v prohlížení tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookies.By continuing to use the site, you agree to the use of cookies. Více informací.More information.

Nastavení cookie na tomto webu je takové, že "umožňuje ukládání cookies", aby vám poskytlo nejlepší možnou stránku pro prohlížení. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnete na tlačítko "Přijmout" níže, souhlasíte s tím.The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

ZavřítClose