Kupní smlouva – základní náležitosti

Kupní smlouva je v obecné rovině upravena občanským zákoníkem v § 2079 a dalších. V zákoně tedy není přímo kupní smlouva na psa ani kupní smlouva na zvíře. Nicméně i tak v mnoha ohledech z tohoto obecného popisu kupní smlouvy musíme vycházet i při koupi psa.

Předně bych ráda uvedla, že kupní smlouva může být písemná (tedy mám na to papír), nebo ústní (tedy papír nemám, ale kupující se s prodávajícím dohodli, že se kupuje konkrétní věc za konkrétní cenu, cena se zaplatí a věc se předá). Často se setkám s tím, že co není „na papíře“, neexistuje, ale kupní smlouvy v ústní formě uzavíráme mnohokrát do týdne, např. pokaždé, když si jdeme koupit rohlík. Obchodník (prodávající) – zákazník (kupující) – rohlík (co kupuji) – cena (za kolik) – zaplaceno – odcházím s rohlíkem.

Tento každodenní případ demonstruje základní náležitosti jednoduché kupní smlouvy, ať byla písemná nebo ústní, a pochopitelně platí i na psy. Chovatel (prodávající) – budoucí majitel psa (kupující) – pes (co kupuji) – cena (za kolik) – zaplaceno – odcházím se psem.

Takže ano, i ti, co dostali zubožené štěňátko nejistého věku a podivného původu na benzínce, uzavřeli kupní smlouvu. V takovém případě si jednoduše představíme, že ústní smlouva s sebou nese mnohé komplikace, především proto, že jen velmi obtížně se dokazuje, co si vlastně strany dohodly. Jak chcete dokazovat, že jste si chtěli koupit malého knírače, když štěňátko pěkně papá, roste a roste, a sice je to knírač, ale má 70 cm v kohoutku? Jistě, zkušenějšímu pejskaři neunikne ten rozdíl, když si nese domů 10kg štěně, ale kupní smlouva by měla zaručit nějakou základní jistotu i „pro začátečníky“. V 95 % případů tedy doporučuji písemnou smlouvu. Zbývající 2 % nechávám pro absolutní důvěru zkušených kynologů ve vybraného a prověřeného chovatele, kde písemná smlouva je nadbytečná (stále ještě trochu věřím v elementární lidskou slušnost) a 3 % nechávám pro hazardéry, kde písemná smlouva je zbytečná, protože ti lidé neví, co s penězi, a mají rádi překvapení – co ze štěňátka vyroste, jestli bude zdravé a kolik to pak bude stát u veterináře.

Nechci tvrdit, že písemná smlouva vše spasí. Zvlášť, když z internetu stáhnete kupní smlouvu na auto, a předěláte to na psa. Přece jen, kupní smlouva na zvíře má svá specifika.

 

Předmět koupě – kupovaný pes

Jak jsem zmiňovala v předchozím článku, pro právníky-nekynology je vymezení předmětu koupě (tedy identifikace toho psa, co kupuji) úplně scestná otázka. Pes je přece pes, má hlavu, obvykle čtyři nohy a někdy ocas.

Ovšem myslím si, že většina čtenářů ProfiDOG.cz se celkem podrobně věnovala výběru svého štěněte služebního plemene. Zkoumáte rodokmeny, porovnáváte zkoušky, bonitační kódy, vyrazíte omrknout rodiče atd. Nakonec si jedete štěně prohlídnout, někdy i opakovaně. Proč to všechno? Protože chcete zrovna TO štěně, a žádné jiné. Možná si už někteří klepou na čelo, že to je snad jasné. Ano, to je jasné kynologovi. Právník kouká jak z jara – pes jako pes, že?

Charakteristika „předmětu koupě“, tedy psa pro čtenáře ProfiDOG.cz, musí minimálně obsahovat: jméno kupovaného jedince dle plemenné knihy, datum jeho narození, pohlaví, plemeno, čip/tetování, rodiče štěněte. Pak jste schopni tvrdit a prokázat, zda to štěně, co ho nakonec máte doma, je, nebo není to, co jste si chtěli koupit. Zejména u těch plemen, kde klub ukládá dělat DNA profil, je prokazování otcovství/mateřství celkem jednoduchá věc, ale lze to prokazovat (za spolupráce majitele alespoň jednoho z psů – rodičů) i v případě, kdy klub doložení DNA profilu nepožaduje.

Další vlastnosti či popis kupovaného štěněte jsou již na hranici s vymezením kvality.

 

Zdraví

Pokud už se píšou smlouvy, často je tam uvedeno, že „štěně je při předání zdravé“.

K velkému zklamání všech zúčastněných je to zcela bezcenné sdělení, pokud kupující nebo prodávající není veterinář, případně, pokud nemáte čerstvou veterinární zprávu, že štěně je zdravé. Typicky – ani jedna strana není veterinář a veterinární zpráva neexistuje. Dle mých zkušeností, spíše výjimkou, je situace, kdy je v pet passportu alespoň uvedeno a veterinářem potvrzeno, že zvíře je schopno převozu do místa určení. Ovšem to není totéž, jako že je zvíře zdravé! Chcete příklad? I pes se zlomenou nohou může být schopen převozu do místa určení.

Shrnuto a podtrženo, pokud je ve smlouvě, že „štěně je při předání zdravé“, prakticky to nemá žádnou právní váhu. S příslovečnou právnickou opatrností doporučuji buď co nejobšírnější veterinární zprávu, že zvíře je zdravé, jinak do smlouvy napsat, že „zvíře se JEVÍ být zdravé“.

Problém je ten, že veterinář při běžné prohlídce sedmi- či osmitýdenního štěněte zhodnotí celkový stav a kondici, tělesnou teplotu, srdeční tep, prokrvení sliznic, zkontroluje kýlu, zeptá se na zažívací obtíže a vylučování, a pokud neshledá nic „divného“, prohlásí zvíře za zdravé. Bohužel, nic není řečeno o případných genetických vadách, které takto „nejsou vidět“ (a nikdo se veterináře ani neptal!), navíc, z veterinárního hlediska může mít „zdravé“ štěně kýlu nebo špatný skus, protože aktuálně nemá žádné obtíže.

Ano – máme zde čelní střet právní teorie a kynologické praxe. Nepochybuji, že sebesvědomitější chovatelé už při čtení omdlévají, neboť vidí ty další nemalé náklady, které by si právník představoval, aby vynaložili na prokázání, že je štěně zdravé.

Rozhodně doporučuji uvést všechny testy a vyšetření, které rodiče podstoupili, s tím, že LZE PŘEDPOKLÁDAT (nikoli však vyloučit!), že …pes nebude mít vysokou dysplazii, nebude mít šedý zákal, nebude mít dilatační kardiomyopatii… Když oba rodiče jsou vyšetřeni. Ale jde pouze o předpoklad, leda by prodávané zvíře podstoupilo patřičné testy či vyšetření, což však někdy ani nejde s ohledem na mladý věk (např. dysplazie).

 

Očkování a odčervení

Ve smlouvě a v pet passportu předávaném spolu se štěnětem a s kupní smlouvou by mělo být zaznamenáno, jaká očkování byla aplikována a kdy a kdy byl pes odčerven. Konkrétně se to liší podle věku štěněte, ale sedmi-, osmitýdenní štěně by mělo být několikrát odčerveno a mělo by mít základní očkování. Konkrétní situace se může lišit podle zdravotního stavu štěněte (kdy např. nebylo vhodné očkovat pro akutní zdravotní obtíže), ale rozhodně vše uveďte do smlouvy, popř. uveďte odkaz na pet passport (očkovací průkaz).

 

Zuby a skus

Problém se zuby a se skusem u štěněte je ten, že prodáváte/kupujete mimino, kterému ještě všechno poroste a snad i doroste. Tedy je objektivně nemožné vědět či tvrdit, že pes bude mít skus odpovídající plemennému standardu a patřičné zuby.

Zde je nutno uvést, že plemenný standard (FCI) různých plemen a chovatelská pravidla klubů se na skus i počet zubů dívají odlišně u různých plemen. Chtělo se mi napsat, že pes má mít nůžkový skus a 42 zubů, neboť velcí knírači to tak mají mít. Ale to bych zřejmě od boxerkářů dostala do zubů! Takže – do smlouvy napsat skus, který odpovídá plemennému standardu FCI a tomu, co požaduje klub, a skus, který skutečně má to konkrétní štěně v době prodeje. „V době prodeje“ je velmi důležité, protože čelisti rostou a prostě se to časem může změnit, i když rodiče štěněte nakrásně mají skus i počet zubů odpovídající (jak jinak, pokud jde o oficiální chov).

Pokud jde o zuby, záleží také, v jakém věku štěně prodáváte/kupujete. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 21/2013 Sb., o podmínkách chovu psů a koček stanovuje, že štěňata lze prodávat nejdříve 50. den po narození, sedmi-, osmitýdenní štěně pracovního plemene bude mít patrně řezáky, šest nahoře a šest dole, špičáky, dva nahoře a dva dole, a premoláry, šest nahoře a šest dole. Píšu „patrně“, protože nejsem veterinář ani Děd vševěd, dělám si zadní vrátka, kdyby to bylo jinak. Aby vyrostlo to ostatní, co zrovna to vaše pracovní plemeno má mít, to si budete muset ještě nějaký měsíc počkat.

U psů, které prodáváte/kupujete ve věku, kdy už je růst ukončen, to můžete „spočítat“ celkem jednoduše, skus i počet zubů jsou jasné – do smlouvy doporučuji napsat, jak to je. Zde spíše může nastat problém s uštípnutým nebo vylomeným zubem. Přeskočíme diskusi, že za peníze lze sehnat papír i na zub, který tam nikdy nebyl. Pokud kupujete dospělého psa bez zubu, který tam dříve byl, a teď není, ten papír se bude hodit, ideálně, pokud je ztráta/defekt zubu zapsán v průkazu původu (ano, zase… čelní střet právní teorie a kynologické praxe, vím to!). Důležitost „papíru“ o ztrátě/defektu zubu je pak tím větší, pokud zvíře ještě nebylo na bonitaci.

 

Varlata

Kupujete-li psa (samce), mělo by být ve smlouvě, zda má sestouplá obě varlata či nikoli. Nesestouplá varlata v době prodeje nemusí zcela vylučovat, že sestoupí v budoucnu, ale minimálně musí být kupující na pozoru, a to tím více, pokud se má jednat o psa uvažovaného do chovu. Kryptorchismus je podle Chovatelského řádu FCI vada vylučující z chovu.

Vzhledem k tomu, že již zmíněná vyhláška o podmínkách chovu psů a koček stanovuje, že štěňata lze prodávat nejdříve 50. den po narození, a vzhledem k tomu, že varlata u psů obvykle sestupují ve dvou až třech týdnech stáří štěněte, rozhodně doporučuji stav varlat v době prodeje do smlouvy uvést. Buď proto, že psa vědomě prodáváte/kupujete „bez koulí“ (pravděpodobně za nižší cenu, s tím, že nebude v chovu a dalším množení uplatněn – chovatel doufá a kupující slibuje), nebo proto, že se může výhledově jednat o důvod pro odstoupení od smlouvy (a vrácení psa) nebo o slevu z kupní ceny.

 

Prsty

Dalším problémem hodným pozornosti je počet prstů. Zatímco například u beaucerona či briarda jsou paspárky na zadních nohách žádoucí a přímo jde o plemenný znak, u jiných plemen paspárky žádoucí nejsou (a zpravidla jsou odstraněny do pěti dnů po narození).

Může se však vyskytnout i problém zakrnělých prstů.

Tyto situace by měly být ve smlouvě uvedeny. Přítomnost nebo naopak absence paspárků (podle toho, o jaké plemeno jde), popř. zakrnělé prsty, mohou být důvodem pro vyloučení z chovu, a pokud se prodává pes, který má prsty jinak, než má mít, a proto bude vyloučen z chovu, může to být důvod ke slevě z kupní ceny.

 

Pokračování příště…

Jak vidíte, kupní smlouva na psa není vůbec jednoduché téma. Právník netknutý kynologií může jen těžko obsáhnout všechny situace, které mohou nastat! V příštím díle tohoto článku budu pokračovat. Zahrnu např. barvu a délku srsti nebo tělesnou konstituci. Dále se budu věnovat odpovědnosti za vady psa. Máme se na co těšit!

 

Mgr. Jana Krouman, advokátka v Brně


Téma:


Pokračováním v prohlížení tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookies.By continuing to use the site, you agree to the use of cookies. Více informací.More information.

Nastavení cookie na tomto webu je takové, že "umožňuje ukládání cookies", aby vám poskytlo nejlepší možnou stránku pro prohlížení. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnete na tlačítko "Přijmout" níže, souhlasíte s tím.The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

ZavřítClose