Stejně jako lidé, mohou i psi trpět onemocněním kardiovaskulárního systému. Odhaduje se, že v průměru každý 10. pacient ve veterinární ordinaci trpí nemocí postihující srdce. Jedná se o poměrně vážná onemocnění, u kterých může včasná diagnostika výrazně ovlivnit jak kvalitu, tak i délku života čtyřnohého pacienta. Choroby srdce rozdělujeme na vrozené a získané.

Vrozená onemocnění zahrnují výrazně menší podíl pacientů, a to zhruba 5 % z celkových počtů psů se srdečním problémem. Naopak zdaleka nejčastější diagnózou je získaná nedomykavost chlopní. Jedná se o poměrně častý problém u psů starších 7 let. Je mnoho faktorů, které přispívají k rozvoji onemocnění srdce, avšak plemenná predispozice je jedním z nejdůležitějších aspektů. Srdeční selhávání se může rozvinout u psů všech velikostí i věku. Některá plemena jsou náchylnější k rozvoji nedomykavosti atrioventrikulárních chlopní, jiná k dilatační kardiomyopatii. S přibývajícím věkem zvířete je potřeba jejich pravidelný monitoring a případný včasný záchyt srdečního onemocnění.

srdce2Pacienti malých plemen, jako jsou jezevčíci, shit-zu, čivavy a toy pudlové, preinklinují k atrioventrikulární nedomykavosti. Prakticky většina kardiaků malých plemen je léčena s insuficiencí chlopní. Naopak velká a obří plemena jsou náchylná k rozvinutí dilatační kardiomyopatie (DCM). Pokud jste chovatelé německých dog, irských vlkodavů, dobrmanů nebo zlatých retrívrů, doporučuji pečlivé sledování a preventivní kontroly vašich společníků pro možnost rozvinutí DCM. Velká plemena mají také vyšší riziko fatálního srdečního selhání. Přestože není plemeno samo o sobě ukazatelem toho, že se u psa rozvine srdeční onemocnění, může být však důležitým faktorem pro sledování dlouhodobého zdraví.

Jaké klinické projevy můžete u psů se srdeční nedostatečností pozorovat? V mírných stadiích onemocnění nemusí pes vykazovat žádné směrodatné projevy. Mírná unavitelnost, intolerance zátěže a odmítání poslušnosti mohou být první známky toho, že pes může mít kardiovaskulární potíže. Při zvětšení srdeční siluety nastupuje kašel, většinou suchý, bez výhozu, a pacienta trápí pravidelně v nočních hodinách. Častou otázkou veterinárních lékařů při získávání informací do anamnézy je, zda pes kašle při vítání majitele, rozrušení, štěkání nebo po napití. Pokročilá onemocnění mohou provázet například synkopy, náhlé slabosti končetin, fialovění jazyka, plicní edém a obtížné dýchání (tzv. abdominální dýchání pomocí břišních svalů). Psi si odmítají lehnout, natahují krk, nechtějí se hýbat, hubnou, trpí anorexií. Tvorba edému v podkoží, otoky končetin, pulzace jugulární žíly, ascites v dutině břišní a postupné selhávání ledvin celou situaci výrazně komplikují.

Diagnostika se skládá z několika důležitých vyšetření, auskultace neboli poslech je součástí každého klinického vyšetření zvířete. Vznikne-li na základě klinického vyšetření nebo anamnézy podezření na srdeční onemocnění, je na prvním místě vhodné provést rentgenologické snímky hrudníku. Rentgeny mají nezastupitelnou roli pro měření srdeční siluety a výpočtu tzv. VHS indexu. Tento index je užitečný nástroj pro vyhodnocení a kontrolu velikosti srdce. Echokardiografické vyšetření je v posledních letech diagnostickým krokem pro přesné změření vnitřních struktur, proudění krve a jeho celkové funkce. EKG využíváme zejména pro diagnostiku arytmií. Měření krevního tlaku a biochemický profil z krve jsou další důležitá doprovodná vyšetření.

Všechna onemocnění srdce mohou vést až k srdečnímu selhávání. Selháváním se rozumí neschopnost srdce pumpovat krev a distribuovat ji po těle s následkem hypoxie tkání. Terapie srdečního selhávání pomáhá zmírnit klinické příznaky a prodloužit život pacientů.

Různé srdeční léky pomáhají zmírnit klinické příznaky onemocnění srdce a výrazně prodlužují přežívání kardiologických pacientů. Srdce se nevyléčí, ovšem léky pomáhají stabilizovat stav daného jedince.

Diuretika jsou léky podporující močení, a tím pádem snižují tvorbu edému. Jsou základem terapie psů s městnavým srdečním selháváním v důsledku chlopňových insuficiencí a dilatačních kardiomyopatií. Řadíme k nim furosemid, hydrochlorthiazid a spironolakton. V případě užívání diuretik je nutný pravidelný monitoring ledvinných parametrů.

ACE inhibitory snižují krevní tlak, a tím pádem také tvorbu edému. Závažná srdeční onemocnění jsou spojena s aktivací renin-angiotensin-aldosteronového systému (RAAS), který podporuje zadržování tekutin, vazokonstrikci a remodelaci srdce a cév. ACE inhibitory tento systém blokují. Enalapril, benzalapril, ramapril jsou nejčastěji užívané. Opět by měly být pravidelně v intervalu 3–6 měsíců kontrolovány ledvinné funkce.

srdce1Pimobendan má pozitivně ionotropní efekt, tzn., že zvyšuje kontraktilitu srdce. Jak onemocnění chlopní, tak dilatační kardiomyopatie jsou provázeny ztrátou kontraktility srdečního svalu. Na rozdíl od digoxinu zlepší tento lék práci svalu bez zvýšené potřeby kyslíku. Většinou je pimobendan u zvířecích kardiaků nasazován při již viditelných klinických problémech. Tato účinná látka je velmi dobře snášena a není nutný žádný specifický monitoring krevních testů v průběhu léčby tímto přípravkem.

Dalším lékem je např. digoxin, který zpomaluje srdeční frekvenci. Beta-blokátory mají mnoho účinků a využití, avšak ve veterinární medicíně se až tak často nevyužívají. L-karnitin je kvalitní výživa pro srdeční sval a výrazně pomáhá při dilatační kardiomyopatii.

Pokud máte doma psa s nemocným kardiovaskulárním systémem, udržujte ho v dobré fyzické a tělesné kondici. Nutno však podotknout, že naprostá většina těchto pacientů není vhodná pro kynologický sport. U obézních pacientů veterinární lékaři vždy doporučují snížit tělesnou hmotnost a upravit dietu (speciální diety s nízkým obsahem sodíku).

 

Slovníček použitých pojmů
myokard
– srdeční sval
chlopeň – funguje jako ventil umožňující tok krve pouze jedním směrem
nedomykavost chlopní – nedovírání chlopní
insuficience – nedostatečnost
atrioventrikulární – chlopně mezi síněmi a komorami srdce
dilatační kardiomyopatie – onemocnění myokardu charakterizované jeho rozšířením
synkopa – náhlá, krátkodobá ztráta vědomí
plicní edém – otok plic
anorexie – nechutenství
jugulární žíla – hlavní žíla na krku
ascites – výpotek v dutině břišní
echokardiografické vyšetření – ultrasonografické vyšetření srdce
hypoxie – snížený obsah kyslíku ve tkáních
městnavé srdeční selhávání – známky srdeční nedostatečností s projevy venózní (žilní) kongesce (tvorbou otoku a výpotků)
vazokonstrikce – smrštění, zúžení cév
kontraktilita – stažitelnost

 

MVDr. Veronika Peroutková

 

banner-970x100