Robert Markschläger pochází z Rakouska a je mezinárodním rozhodčím z výkonu pro IPO. Mnoho let byl také figurantem. Robert Markschläger posuzoval jako rozhodčí mistrovství světa různých pracovních plemen, ať v kategorii IPO3 nebo FH. Na 26. ročníku Mistrovství světa FCI IPO 2016 ve Slovinsku bude za svou kariéru rozhodčího podruhé supervizorem celého závodu.

img_6774Roberte, mohl byste se prosím představit čtenářům, kteří Vás neznají?

Jmenuji se Robert Markschläger, jsem rozhodčím z výkonu pro obranářské a pracovní psy, kromě toho také pro obedience. Jsem viceprezidentem Pracovní komise FCI. Jsem ženatý, mám dva dospělé syny a je mi 60 let.

Kdy jste měl svého prvního psa a kdy jste vlastně začal se sportovní kynologií?

Můj otec byl profesionální psovod u policie a choval německé ovčáky, takže já jsem se sportovní kynologií vyrůstal odmala. Svou první IPO zkoušku jsem složil v roce 1971.

Jaká plemena jste doposud měl? Co se vám na nich líbí?

Měl jsem vždy pouze německé ovčáky – jednak jsem právě s tímto plemenem vyrostl, ale také se mi velmi líbí, ať už jde o vzhled nebo pracovní vlohy.

Čemu všemu jste se se svými psy věnoval a věnujete? Jakým psím sportům? Co třeba chovatelství a výstavy?

Všechny své psy jsem cvičil dle IPO a kvůli Körungu s nimi také absolvoval náležité výstavy. Se svým současným, pětiletým psem jsem dvakrát startoval na závodech WUSV-Universalsieger. Jako chovatel jsem doposud aktivní nebyl, ale nově mám založenou mezinárodní chovatelskou stanici „vom Eferdingerbecken“.

Jakých svých úspěchů si nejvíce vážíte a proč?

Za svůj největší úspěch považuji účast na Závodech sedmi zemí (Siebenländerwettkampf) se psem Jimmy vom Haus Pixner, a pak především účast na závodech WUSV-Universalsieger se psem Cantor vom Mühlviertlerdom. Tento úspěch považuji za největší, neboť správná kombinace výkonu a anatomie psa je v mých očích pro pracovní plemeno obzvlášť důležitá.

Foto_2A co tedy pro Vás úspěch jako takový znamená?

Úspěch znamená samozřejmě pro každého člověka něco jiného, já osobně si dávám vždy minimální a maximální cíl. Maximální cíl je pro většinu lidí dostat se úplně na vrchol, čehož ale jen málokdo dosáhne, a ostatní to pak vzdají, protože nedosažení svého maximálního cíle považují za neúspěch. Mým minimálním cílem je dostat u zkoušky známku „velmi dobrá“ – při jejím složení dosáhnu svého osobního úspěchu a mám motivaci na vyšší cíle.

Co je pro Vás ve Vašem životě důležité, pokud to není příliš osobní otázka?

To úplně nejdůležitější je mé vlastní zdraví a zdraví mé rodiny. Až zdravotní problémy člověku ukážou, jak nepodstatných je o pár bodů méně nebo více na závodu. A co je pro mne ještě podstatné, tak soužití všech národů v míru, v dnešní době je to velmi důležitá věc.

Kdy jste se stal mezinárodním rozhodčím z výkonu a jak složitá byla tato cesta?

IPO rozhodčím jsem se stal v roce 1996. Stát se rozhodčím z výkonu je v Rakousku velmi složité a cesta je to náročná – musíte mít samozřejmě psy, s nimiž jste složili zkoušku IPO3, pak je zde vzdělání rozhodčího, mnoho školení a seminářů a v neposlední řadě i praktické vzdělání. Ale pokud se chce někdo opravdu rozhodčím stát, tak by tomuto cíli nemělo být nic z toho, co jsem uvedl, překážkou.

Co se Vám na práci rozhodčího líbí? Co je na ní podle Vás zajímavého, náročného, složitého a třeba hezkého?

Práce rozhodčího je pro mne především zábava, je to činnost, kterou vykonávám s radostí – kdybych měl tuto radost z práce ztratit, skončil bych s tím. Myslím si, že psovodi si zaslouží rozhodčí, které jejich práce baví. Posuzování všech disciplín je jak náročné a složité, tak ale současně i krásné, je velmi zajímavé všímat si drobných detailů a rozdílů v práci psů. Práce rozhodčího je velmi zodpovědná také v tom ohledu, že rozhodčí svým způsobem ovlivňuje vývoj pracovních plemen a výcvikové metody.

Jaká je Vaše civilní profese a lze ji skloubit s prací rozhodčího, který posuzuje mezinárodní mistrovství po celém světě?

Jsem obchodní vedoucí pobočky jedné regionální banky. Skloubení práce mezinárodního rozhodčího s tímto zaměstnáním, ale také ještě především s rodinou – to je veliká výzva! Většinu dovolených a volného času věnuji sportovní kynologii a je to oběť mé rodiny. Jen díky obrovskému pochopení ze strany mé manželky se dá tohle vše zvládnout.

Jakou sportovní disciplínu máte nejraději a proč?

V tomto ohledu nemám preferenci, mám stejně rád všechny tři disciplíny. Na stopě je velmi zajímavé sledovat způsob vypracování stopy a vypořádání se psa s těžkostmi, které při ní nastávají. Při poslušnosti je to kromě provedení výkonů projev psa, který je bytostnou součástí této disciplíny. Je krásné sledovat, když se propojí čistota cviků s projevem psa. Při obraně zase můžete srovnávat rozdíly v akci psa, je potřeba vyfiltrovat a vyzvednout psy s účinnou akcí a vysokým stupněm odolnosti. Každá disciplína má své kouzlo a jsou pro mne rovnocenné.

Co pro Vás sportovní kynologie znamená?

…strašně moc. Sportovní kynologie je podstatnou součástí mého života. Společnost se v posledních desetiletích zásadně změnila. Tento společenský vývoj se dotkl i sportovní kynologie. Ale naštěstí se za poslední roky výcvikové metody posunuly k lepšímu, čímž se stal sport se psem mnohem atraktivnější pro větší množství psovodů. Pro mne osobně byla sportovní kynologie vždy relaxem z práce, kdy jsem dvakrát týdně trénoval se společně smýšlejícími lidmi, s kamarády, s nimiž jsme si ve výcviku pomáhali. Sportovní kynologie nejsou jen ta veliká mistrovství, pro mne osobně jsou to právě kamarádi a přátelství, která dávají sportovní kynologii jako celku v mém životě smysl.

IMG_1025Pokud byste svůj vztah ke sportovní kynologii měl popsat pomocí substantiv nebo adjektiv, která by to byla?

Láska ke zvířatům, krásná záliba, uvolnění, poznání povahy a podstaty psa, kamarádství.

Věnujete se sportovní kynologii aktivně?

Ano, určitě, aktivní sportovní kynologie je pro mne to nejpodstatnější! Nechci mít psa, aby dával smysl mé funkci, ale mám funkci, protože mám rád sportovní kynologii a aktivně se jí věnuji. Mám pětiletého psa Cantor vom Mühlviertlerdom, který má skvělé pracovní vlastnosti. Možná jsem ho ale příliš brzy vystavil zátěži velkých zkoušek, takže si dáváme rok pauzu, máme intenzivní trénink, a až od příští sezony opět velké závody. V mezičase jsme složili nějaké stopařské zkoušky, s jejichž výsledkem jsem moc spokojený.

Odkdy jste členem Pracovní komise FCI a jak jste se k této funkci dostal?

V tuto chvíli jsem již devátým rokem členem Pracovní komise FCI. Můj předchůdce, delegát za Rakousko a dlouholetý prezident Pracovní komise FCI, Eberhard Strasser, mne doporučil jako svého pokračovatele v komisi.

Jak náročná je funkce v této komisi FCI?

Každá funkce má své nároky. Například v tom, když musíte udělat určité změny, se kterými souvisejí další opatření. Tady pak narazíte na odpor a pak následuje přesvědčování, vysvětlování, je to součástí této práce. Podstatnou součástí náplně Pracovní komise FCI je zatraktivnění sportovní kynologie pro budoucnost a upevnění jejích základů. Mistrovství jsou korunou všeho dění, ale bez pevného základu se nedostanete na špici – a v tomto ohledu je třeba myslet na budoucnost.

Jste činný také v oficiální rakouské kynologii?

V Rakousku jsem referentem pro výkon Rakouského kynologického svazu, a tedy do mé kompetence patří všechny psí sporty, ať jde o agility, obedience, saňové psy, záchranařinu ad.

Když byste měl srovnat rakouskou sportovní kynologii s ostatními zeměmi, jaké by to srovnání bylo? Změnil se sport se psy v Rakousku v poslední době nějak?

Situace se za posledních dvacet let od základu změnila, a pokud jde o sportovní kynologii, ta nasadila zpětný chod. Z nějakých 10 000 zkoušek ročně klesl jejich počet na 1400, ale co se zásadně změnilo, jsou výcvikové metody, naštěstí. Ty, které byly používány před dvaceti lety, opravdu nejdou srovnat s těmi dnešními, moderními, které vycházejí i ze zákonů na ochranu zvířat. Toto ovšem není jen rakouský fenomén, jedná se o celosvětovou tendenci. Úkol nás, funkcionářů, je nyní především zajistit pro sportovní kynologii novou generaci, novou krev, udělat tento sport atraktivní a zajímavý pro mladé lidi.

Jaká zajímavá akce je před Vámi?

Moc se těším do Slovinska a města Nová Gorica, kde budu supervizorem 26. ročníku Mistrovství světa FCI IPO.

Co byste vzkázal lidem, kteří již sportovní kynologii propadli, nebo naopak těm, kteří s ní teprve začínají?

Těm, kteří začínají: sportovní kynologie je skvělá práce se psem, mějte z ní radost! A těm, kteří již sportovní kynologii dělají: vzdělávání se v nových metodách je velmi důležité, ale nechtějte se za každou cenu stát mistry světa! Věnujte čas, který trávíte sledováním videí na internetu tréninku se svým psem. Nemyslete jen na metody, ale řiďte se i pocitem – cvičte tak, abyste vy i pes měli radost, neřiďte se slepě tím, co jste viděli na nějakém semináři. A především: nemějte jako jediný cíl stát se mistrem světa, ale mějte radost z každé zkoušky – i když si někdo koupí úplně stejné lyže jako mistr světa ve sjezdu, přesto se z něho nestane další olympijský vítěz… Někteří psovodi, když si kupují štěně, se za čtyři roky vidí na stupních vítězů mistrovství světa. Kromě skvělého psa (které naštěstí díky těm nejlepším chovatelům máme u všech pracovních plemen) to ale chce mnohem víc ze strany psovoda – kromě enormní píle jsou to určité vlohy, které se podílejí na špičkových výkonech psovoda. Je to celá kombinace faktorů. Nezapomeňme ovšem na jedno – každé vodítko má dva konce, na jednom je pes, na druhém my. Soustřeďme se jen na to, čeho je možné dosáhnout, a především z práce se psem mějme radost!

Rozhovor a překlad z němčiny: Draha Mašková