Světová výstava rottweilerů pro rok 2015 se konala ve dnech 16.–17. května v Roudnici nad Labem-Vědomicích, ve sportovním areálu Pod Lipou. Co vše těmto dvěma dnům předcházelo a jakých bylo těchto 48 hodin, o tom více v následujícím článku.

HTIMG_0635V roce 2012 jsem byla vedoucí týmu české reprezentace na Mistrovství světa IFR v německém Rottweilu. Tehdejší předseda RKČR mne tam na chvilku požádal o tlumočení – tak jsem kromě jiného přetlumočila prezidentu IFR, panu Dietru Hoffmannovi, zájem RKČR pořádat Světovou výstavu IFR. V roce 2013, když se vyměnilo předsednictvo a já se stala jeho součástí, jsme se rozhodli kvůli členům RKČR v zájmu o pořádání této akce pokračovat – a tak bylo Rottweiler klubu České republiky na kongresu delegátů IFR v roce 2013 uděleno pořádání Světové výstavy IFR pro rok 2015, včetně organizace dvoudenního kongresu delegátů, který jednou za dva roky výstavě předchází.

V ten moment jsme vůbec netušili, co všechno nás čeká… Neznámo v podobě Světové výstavy IFR – to byla oblast, kterou jsme se rozhodli probádat, a i když si dnes myslím, že se nám to povedlo, nebylo to snadné. Přípravy na Světovou výstavu IFR jsme zahájili cca rok před jejím konáním, začali jsme shánět sponzory, připravovat rozpočty, web, přihlášky, propozice, medailonky rozhodčích, proslovy důležitých lidí, museli jsme spočítat poháry, připravit dárky pro vystavující i delegáty a rozhodčí, zajistit technické zázemí výstavy, tj. například ozvučení, mobilní toalety, obsluhu parkoviště, veterinární přejímku, chod kanceláře, catering, prodej vstupenek, instalaci vlajek a všech bannerů, zkoordinovat pomocníky, kdo bude co dělat… Mailová korespondence byla naší stěžejní komunikační parketou, díky níž jsme vše flexibilně vyřešili, ale denní frekvence mailů přesahovala všechny únosné meze – poslední dva měsíce před výstavou odejít na půl dne od počítače znamenalo cca 50 nových mailů, a prokousat se jimi, to už bylo opravdu nad lidské síly…

Posledního půl roku jsme neměli téměř žádný volný čas, zájmy omezené na minimum, nouzový režim našich životů jel těsně před výstavou naplno… Za to, že jsme přežili bez trvalých následků, děkujeme mnoha nepostradatelným pomocníkům, kteří nám už před výstavou dobrovolně a nezištně pomáhali.

Po dvouměsíčním marathonu těsně před akcí, v době, kdy nám například vypověděl hlavní sponzor (firma Versele Laga) a museli jsme honem sehnat jiného sponzora (Royal Canin – děkujeme!), po zjištění, že k první uzávěrce máme nahlášených 8 psů, přeorganizování výstavy z dvoudenní na jednodenní, po návalu přihlášek k prodloužené uzávěrce a opětovnému stanovení výstavy na dva dny, se nám přiblížil po všech těch kolapsových situacích „týden T“, „dny D“ :-). Měli jsme cca 350 přihlášených psů z celého světa, před sebou kongres delegátů a první Světovou výstavu IFR v České republice!

Pokud jde o samotný průběh akce, tak méně příjemný pro mne byl zážitek coby delegáta za RKČR na kongresu IFR. Kongres byl volební, takže se konaly volby nového předsednictva. Anarchistickým a arogantním elementem byla skupina Italů, kteří narušovali kongres od začátku do konce, občerstvovali se bez okolků z bufetu pro delegáty a to, co pod nimi zbylo na koberci za svinec (bohužel nejde pojmenovat slušněji), bylo opravdu neuvěřitelné, ani malé děti ve školce tohle pod sebou nemají… Jaký člověk, takový mrav…

Průběh kongresu byl podobný jakékoli výroční členské schůzi – přivítání prezidenta IFR, pana Dietra Hoffmanna, bylo milé, srdečné a tento člověk, kterého celý rotvíkářský svět uznává a váží si ho, se rozloučil se svou funkcí z důvodu vážné nemoci, se kterou se již dlouho potýká. A i když nás Dieter uklidnil, že aktuálně se vývoj nemoci trochu zpomalil, bylo to velmi smutné loučení… Kongres moderoval viceprezident, Dirk Vandecasteele, který kandidoval na nového prezidenta IFR, a to zcela oprávněně – celou dobu stál vedle Dietra, svůj život stejně jako on zasvětil rottweilerům, vše nezištně a s láskou. Dirk byl také jedním z našich rozhodčí na Světové výstavě a vzdal se jakéhokoli honoráře, RKČR mu neplatil ani cestovné.

Výsledkem voleb na kongresu delegátů IFR bylo 11 hlasů pro Dirka Vandecasteele a 12 pro Itala Francesca Biondolillo… Ovšem aby vše nebylo jednoduché, po kongresu se zjistilo, že hlasy byly špatně sečteny, a prezidentem se měl stát Dirk Vandecasteele. Takže se dva týdny mezi delegáty IFR ostře diskutovalo, někteří útočili velmi nevybíravým způsobem, až Dirk napsal, že přeje novému předsednictvu IFR hodně úspěchů a respektuje výsledek kongresu tak, jak byl, tj. novým prezidentem IFR je Francesco Biondolillo a viceprezidentem je Argentinec Vinicio di Paolo, který byl mj. i supervizorem letošní světové výstavy.

HTIMG_0722A další zajímavé věci z kongresu delegátů? Určitě tyto termíny:

2016: Světová výstava IFR Litva, Mistrovství světa IFR IPO Finsko

2017: Světová výstava IFR Srbsko, Mistrovství světa IFR IPO Belgie

2018: Světová výstava IFR Argentina, Mistrovství světa IFR IPO Holandsko

No a konečně k výstavě – měli jsme čtyři rozhodčí, Eriku Stepanauskiene z Litvy, Bianku Miksic Kasun z Chorvatska, Dirka Vandecasteele z Belgie a Miloše Sedláře jako českého zástupce. Hlavním rozhodčím byl Vinicio di Paolo. V každém kruhu jsme měli stan pro rozhodčího, personální zajištění bylo tradiční – vedoucí kruhu, překladatel, zapisovatel.

Show zahájily mažoretky za doprovodu živé hudby. V době, kdy probíhala zahajovací ceremonie, jsme ještě v jednom kruhu řešili nefunkční tiskárnu, na které se měly tisknout posudky. Takže nervy pracovaly… Já jsem měla být vedoucí kruhu, ale den před výstavou jsem zjistila, že zapisovatelka u mne v kruhu umí spíš německy než anglicky, a že tedy zapisovat nemůže – moje chyba, já jsem si to nějak při plánování kruhů neuvědomila… Takže jsem do zapisování spadla já, z pátka na sobotu jsem se snažila honem ještě naučit nějakou terminologii, ovšem to, co jsem si prožila v sobotu, bych už nikdy zažít nechtěla…

Zapisovala jsem v kruhu u Dirka Vandecasteele – jako člověka si jej opravdu velmi vážím, je to v mých očích autoritativní člověk, vzdělaný (je právník) a nekompromisní. Jakmile začal posuzovat prvního psa, pokoušely se o mne mdloby – rychlé tempo diktování a terminologie, na kterou jsem opravdu nebyla nachystaná. Než jsem stihla napsat jednoho psa, už rozhodčí posuzoval dalšího, nebyla vůbec šance, abych posudky hned tiskla, nestíhala jsem je ani ukládat, nestíhala jsem snad ani dýchat… Myslím, že jsem se ještě nikdy v životě nesoustředila víc než na psaní těchto posudků, vytěsnila jsem celý svět a uvěznila se v bublině Dirk, já a posudek. Chvilkami mi bylo úplně na omdlení, jednou jsem si už opravdu myslela, že kolabuji – to tempo, kterým Dirk diktoval, podrobnost posudku a množství slovíček mne přiváděly k šílenství. Sobotu jsem nakonec nějak přežila, ale klepala jsem se ještě večer a myslím, že jsem si prošla očistcem a mé hříchy, které jsem za svůj dosavadní život nasbírala, byly odčiněny. To, jak mi bylo zle a že to na mně bylo i vidět, dokládají ustarané dotazy několika lidí, jestli jsem v pořádku, že nevypadám dobře… „Ó děkuji, máte pravdu, vypadám příšerně, ale dnes jsem přežila sama sebe!“ 🙂

HTIMG_0647

Neděle už byla celkem v pohodě, jednak jsem už měla zažité názvosloví, Dirk diktoval pomaleji, a už jsme prostě věděli, jak na to. Velkým zážitkem bylo závěrečné finále a neukázněnost některých cizinců, zejména Italů a Chorvatů – nerespektovali pásky vymezující kruh, lezli až do něj, mohla jsem je stokrát prosit, nařizovat, hrozit, nic naplat, byli už pak i drzí a sprostí. Tak co má pořadatel udělat, aby zamezil takovému double-handlingu? Víc už jsem udělat nemohla…

A tak nám skončila půlroční dřina, ukázala nám, jaké máme okolo sebe lidi, že je na ně spoleh a společně že lze zvládnout nezvládnutelné. Viděli jsme ty nejkrásnější psy světa, potvrzující tendenci k nepřehnaným hlavám a menší a robustnější tělesné konstituci. Na jenom místě se sešly stovky přátelských rottweilerů, a návštěvník tak mohl vidět pohodové společníky, žádné rváče a vzteklouny.

IFR WORLD WINNER FEMALE 2015, BOB: Doxa, maj. Sorriento Michele

IFR WORLD WINNER MALE 2015, BOS: Kong v. Quercus Wald, maj. Perdedaj Brajtner

IFR WORLD YOUTH WINNER FEMALE 2015, BOJ: Hera of Royal Musketeers, maj. Oualid Masjoud

IFR WORLD YOUTH WINNER MALE 2015: Vico Von der Maxi Rott, maj.: Modrič Darko

Text: Draha Mašková
Překlad: Markéta Braierová
Foto: Hana Toušková