S koncem zimního období se příroda probouzí k životu a všechno je zase o trochu veselejší. Bohužel takové podmínky se líbí i nejrůznějším parazitům a hmyzu, který nás nejen obtěžuje, ale navíc je často přenašečem různých chorob. Ty mohou ohrozit našeho psa nebo kočku, ale v řadě případů i nás samotné. Rovněž zde platí, že prevence je levnější než léčba, a tak jako my chráníme sami sebe používáním nejrůznějších repelentů, nebo dokonce vakcinací, neměli bychom zapomínat ani na naše čtyřnohé kamarády. Rizika totiž mohou být opravdu závažná.

 

Klíšťat se obáváme právem

Jedním z největších hmyzích strašáků jsou klíšťata (ixodes ricinus – klíště obecné), a to oprávněně. Právě z nich se přenáší celá řada závažných onemocnění a jejich léčba je často komplikovaná a dlouhá a řada těchto onemocnění může postihnout i člověka. Mezi taková onemocnění patří borelióza (statistiky uvádějí, že v některých oblastech je každé třetí klíště infikováno), dále anaplazmóza (onemocnění, které se často přidružuje k borelióze), ehrlichióza, babezióza (obě onemocnění postihují krevní buňky) a v neposlední řadě i encefalitida. Klíšťata také produkují toxin a ten u slabších jedinců může způsobit tzv. klíšťovou paralýzu. Řada lidí se mylně domnívá, že klíšťata jsou hlavně na jaře. Naopak se vzrůstající teplotou jejich aktivita stoupá a v letních měsících jsou jednoznačně nejaktivnější, a to zejména v oblastech, kde není přímé slunce, jako jsou např. lesy, kam se často před vedrem uchylujeme i my, abychom se trochu zchladili. Z druhé strany je třeba říci, že jejich aktivita vzrůstá již od 5 °C, takže si klíště můžete přinést i v chladnějších měsících, nezřídka i v zimě.

Blechy jsou příčinou až 80 % alergických reakcí

Dalším často se vyskytujícím parazitem, a to po celý rok, jsou blechy (ctenocephalides canis – blecha psí). Blechy mohou přenášet tasemnice, nicméně jejich největším rizikem jsou alergie na bleší kousnutí. Uvádí se, že až 80 % všech kožních alergií u psů je způsobeno právě blechami. Problémem je, že taková alergie se často vyvíjí i několik let a její přesná příčina v době vzniku klinických příznaků nemusí být vůbec s blechou spojována. Těžké alergické reakce, které pak mohou po náhodném kousnutí nastat, jsou doprovázeny úporným svěděním a následné porušení kontinuity oslabené kůže je často ohniskem vzniku bakteriálních infekcí. Neméně nepříjemným faktorem napadení blechami je fakt, že 95 % problému je v okolí napadeného a neošetřeného jedince ve formě vajíček a larev blech. Likvidace těchto stadií není vůbec jednoduchá a může být dlouhá a nákladná.

 

Před dovolenou se připravte na bodavý hmyz

Mezi další nepříjemné parazity patří bodavý hmyz. Komáři i mouchy mohou být opět zdrojem alergických reakcí a některé druhy přenašeči závažných onemocnění, jako jsou leishmanióza, srdeční červivost atd. Je pravdou, že tato onemocnění se u nás zatím příliš nevyskytují a jsou problémem spíše jižních částí Evropy, ale s postupným oteplováním již byly zaznamenány ojedinělé případy i na našem území. Pro ty, kteří se chystají se svými čtyřnohými mazlíčky k moři, se doporučuje zvýšená prevence proti těmto rizikům formou častější aplikace preventivních přípravků jak proti ekto, tak proti endo parazitům.

 

Kapky, sprej, obojek nebo tableta?

K prevenci samozřejmě patří i pravidelné používání různých přípravků. Těch je na trhu celá řada. Mezi nejpoužívanější patří spot-on kapky, které se aplikují přímo na kůži, dále obojkyspreje. Všechny tyto výrobky mají obrovskou výhodu v tom, že fungují kontaktně, tzn., že stačí pouhý kontakt s takto ošetřenou kůží k eliminaci parazita. Navíc celá řada těchto přípravků má i repelentní účinek. Nově se na trhu objevily tablety. I tyto přípravky fungují bez problému a parazity zabíjí, nicméně vzhledem k tomu, že jsou obsaženy v krvi ošetřeného jedince, musí se parazit této krve vždy alespoň částečně nasát, a to samozřejmě přináší určitá rizika s přenosem některých onemocnění, o alergických reakcích ani nemluvě. Navíc, pokud se objeví na nějakou složku takového přípravku nežádoucí reakce, nelze ji nijak vyblokovat a zvíře se musí léčit podle projevů problémů.

Spot-on přípravky neboli „kapky“ se snadno aplikují. V celosvětovém měřítku je to také nejoblíbenější forma podání. Aplikují se na kůži mezi nebo před lopatky, případně na kořen ocasu. Místa aplikace jsou záměrně vybírána tak, aby si na ně zvíře nedosáhlo a neslízalo si obsah. Je třeba volit správné dávkování, protože poddávkování může způsobit výrazné snížení účinku. Také je nutná aplikace na kůži a ne na srst. Platí 1 pipeta = 1 zvíře = 1 aplikace. Přípravek po vstřebání je obsažen v mazových žlázách chlupových váčků a postupně uvolňován do kůže. Přípravky v této formě jsou kontaktní, což znamená, že stačí pouhý kontakt parazity s ošetřenou kůží k jeho usmrcení. Některé přípravky mají i repelentní (odpuzující) účinek. Musí se aplikovat pravidelně, a to většinou každý měsíc při ochraně proti klíšťatům. Kapky jsou vhodné např. pro výstavní zvířata (nezanechávají stopy na srsti jako obojek), pro kočky a malá plemena psů obecně.

Obojky jsou také kontaktní a mohou mít i repelentní účinek. Tato forma je velmi oblíbená v České republice. Jejich výhodou je, že vydrží několik měsíců. Na druhou stranu určitou nevýhodou může být, že se nesmí sundávat, aby byl zaručen maximální účinek. U menších psů nebo u citlivějších jedinců mohou způsobit i lokální nežádoucí reakce. U koček hrozí zase riziko ztráty, obzvlášť je-li to kočka venkovní. Vhodné jsou pro větší plemena psů, kteří jsou hodně aktivní a často se pohybují ve volné přírodě.

Spreje jsou vhodné pro chovatele s větším počtem zvířat, zejména pro štěňata nebo koťata, protože se dají dávkovat i v menších koncentracích. Nevýhodou je aplikace, která vyžaduje výraznou asistenci majitele. Jedná se také o kontaktní přípravky a dají se také použít jako doplněk ke spot-on přípravkům nebo obojkům pro ošetření nohou zvířete.

Mezi nejnovější přípravky patří již uvedené tablety. Tyto přípravky nejsou volně prodejné jako všechny výše zmíněné, ale musíte si pro ně k veterináři. Jejich účinnost je 2–3 měsíce, jednoduše se aplikují, tedy pokud vaše zvíře dokáže tabletu spolknout. U nás se staly velmi populární. Patří do kategorie přípravků systémových, z čehož ale plynou i některá rizika. Po aplikaci a vstřebání přípravek koluje v krvi a nelze ho v případě nežádoucích účinků vyblokovat. Přípravek není kontaktní, což znamená, že parazit si musí „kousnout“ a nasát se ošetřené krve. Nicméně fungují velmi dobře a každý si musí zmíněná rizika vyhodnotit sám.

Nezapomínejme na odčervování

Na co bychom pak také neměli zapomínat, je pravidelné preventivní odčervování, jelikož řada vnějších parazitů je i přenašečem parazitů vnitřních. Dle doporučení ESCCAP (Evropská vědecká rada pro parazitózy společenských zvířat – esccap.org) by se mělo odčervení u dospělých psů a koček provádět minimálně 4x ročně, a to pravidelně každé 3 měsíce, nebo dokonce každý měsíc, pokud daný jedinec patří do skupiny s vyšším rizikem. To jsou zvířata v domácnosti s malými dětmi, které ještě nemají hygienické návyky, dále ti, co se často vyskytují v kontaktu s jinými zvířaty (společné parky, myslivost atd.). Pokud se po užití odčervovacích přípravků objeví v trusu parazité, je nutné stejnou dávku opakovat v rozmezí 10–14 dní po první dávce. Co se týče štěňat a koťat, je odčervovací schéma následovné: 14 dní po porodu a následně každé 2 týdny do věku 3. měsíce, pak každý měsíc do věku 6 měsíců a následně jako dospělý jedinec, tedy minimálně každé 3 měsíce. Fena/kočka by se měla odčervit 14 dní před porodem, a pak vždy se štěňaty/koťaty. Pro odčervení se nejčastěji požívají tablety, dále jsou dostupné pasty nebo již zmíněné spot-on přípravky. Použitá dávka by vždy měla odpovídat aktuální živé hmotnosti jedince a platí pravidlo, že o něco více je lépe než o něco méně, pouze březí feny a kočky by měly mít dávku odpovídající přesně jejich aktuální váze.

 

Volba přípravku

Volba toho správného přípravku není vůbec jednoduchá a záleží na mnoha okolnostech. Je třeba zdůraznit, že žádný přípravek není účinný na 100 %. Před samotným rozhodnutím musím vědět, jakou formu přípravku chci a s jakou účinnou látkou. Nejlepší je vyzkoušet, a pokud jsem spokojen, pak používat. Snad jen několik možných rizik: Pokud mám doma psa i kočku, pak bych měl volit přípravek vhodný pro oba, tedy NE ten který obsahuje permethrinum, což je látka pro kočky toxická. Pro králíky a jiné hlodavce je zase toxická látka fipronilum. O dalších případných rizicích se dočtete vždy v příbalové informaci přípravku nebo se na to přímo zeptejte prodejce.

Nejdůležitější je v každém případě prevence. Ta by měla být systematická a dlouhodobá, nejlépe po celý rok. Mezi základní prevenci vnějších parazitů patří pravidelná prohlídka. Tak jako prohlížíme sebe při příchodu z lesa, měli bychom důkladně prohlížet naše čtyřnohé kamarády při příchodu z každé procházky. Bohužel není výjimkou, že se parazité vyskytují i na pěstěných místech, protože jejich přenašeči mohou být ptáci a malí hlodavci, a ti se vyskytují všude.

Prevence je levnější než léčba a zdraví se někdy opravdu nedá vrátit.

 

Slovníček použitých pojmů

borelióza – onemocnění přenášené klíšťaty, ale i jiným bodavým hmyzem, způsobuje poruchy pohybového a nervového aparátu

anaplazmóza – onemocnění přenášené klíšťaty, často v kombinace s boreliózou, způsobuje poruchy pohybového aparátu

ehrlichióza – onemocnění přenášené klíšťaty, tzv. krevní parazit postihující zejména bílé krvinky

babezióza – onemocnění přenášené klíšťaty, tzv. krevní parazit způsobující těžké formy chudokrevnosti

encefalitida – onemocnění přenášené klíšťaty postihující nervový aparát

paralýza – ochrnutí způsobené postižením nervového systému vlivem toxinu vypuštěného klíštětem

leishmanióza – onemocnění přenášené komáry postihující kůži i vnitřní orgány, především játra a slezinu

ektoparaziti – vnější parazité, vyskytující se na povrchu těla – klíšťata, blechy, všenky, komáři, muchničky apod.

endoparaziti – vnitřní parazité vyskytující se uvnitř těla – tasemnice, škrkavky, měchovci a jiní červi

spot-on přípravek – přípravek pro nakapání na kůži

 

MVDr. Michal Chalupa


Téma: