Kdy ses rozhodl být figurantem? Kdo Tě k figurování přivedl a jak to celé vzniklo?

Svým způsobem za to může můj služební pes, kterého jsem měl jako voják základní vojenské služby. Protože byl delší dobu nemocný a moje nadřízené už nebavilo na mě koukat, jak jen chodím se skupinou ostatních psovodů, a nic nedělám, tak mě donutili obléct figurantský oděv a nahnali mě do kruhovky. To jsem měl na sobě figurantský oděv poprvé v životě. A od té doby už mi figurování zůstalo.

 

Měl jsi nějaký vzor? A máš ho i nyní?

V minulosti byl mým vzorem Libor Helleport, u kterého jsem při příchodu z vojny začínal a který mi dával opravdu do těla, dodnes jsem mu za to vděčný. V současnosti žádný vzor nemám, i když se dá říct, že každý výborný figurant je pro mne vzorem. Konkrétní jméno ale nemám, nicméně si myslím, že Česká republika má skvělých figurantů opravdu dost.

Co dělá podle Tebe dobrého figuranta?

Dobrého figuranta dělá jeho zápal pro práci, a to jak v tréninku, tak při figurování zkoušek a závodů, ať malých nebo těch velkých. Figurant musí pracovat také sám na sobě, nejen na svěřených psech.

 

Bez čeho se dobrý figurant neobejde? Co vše potřebuje a co z toho se dá naučit, a co se naučit nedá, co prostě musí být už shůry dáno?

Dobrý figurant se určitě neobejde bez zkušeností a nadšení pro práci se psy i s lidmi. Figurantovi to musí myslet, musí být fyzicky zdatný a zdravotně musí být také v pořádku, to jsou věci, které potřebuje, aby mohl vykonávat tuto práci. Jak jsem již výše psal, musí také být ochoten pracovat sám na sobě a chtít se zdokonalovat. Naučit se dá téměř vše, jenže… Zpívat se také naučí každý, ale ne každý se stane slavným zpěvákem. Alespoň něco málo musí být opravdu dáno shůry. Figurant, který jen okouká něčí styl figurování a není schopen si zvolit vlastní cestu práce, nemá budoucnost a nikdy ničeho nedosáhne.

Dalo by se zevšeobecnit, jaké jsou styly figurování?

Podle mě nedá, koukněte byť třeba jen na zmiňované svazové figuranty. Kolik jich v republice je a každý z nás máme jiný styl práce. To samozřejmě platí i u ostatních figurantů.

 

Jaký je Tvůj styl? Co je pro Tebe jako figuranta příznačné?

Co se mě osobně týče, já mám rád obranu opravdu jako obranu, a proto je můj styl o trochu tvrdší.

 

Kterému svému kolegovi jsi svým stylem – podle svého názoru – blízký?

Jak jsem již zmínil, každý máme svůj styl, svůj jedinečný způsob figurování.

Vyvíjí se nějak figurování? Jaký je tento vývoj a jaké jsou v něm tendence?

Ano, hlavně k rychlostem dnešních psů musí být figuranti hodně přizpůsobiví, aby byli schopni vůbec figurování zvládnout. Je to někdy dost o zdraví figuranta a samozřejmě i o zdraví psů. Je dobré se nějakým způsobem udržovat v kondici a samozřejmě být i hodně pohyblivý. K tomu všemu nám pomáhají dokonalé pomůcky, které nám to podstatně ulehčují. Někteří figuranti a trenéři se na vývoji těchto pomůcek v nemalé míře podílejí a za to jim patří velký dík. Velký dík samozřejmě patří i firmám, které tyto pomůcky vyrábějí.

 

Máš výrobce pomůcek, které Ti nejvíce sedí? Jaké konkrétní věci nejvíce?

Samozřejmě, že jako každý, tak i já mám oblíbenou značku figurantských pomůcek. Používám jen od Gappay. Konkrétně jsou to MP 2, MPV a rukáv FOX. Na zkoušky a závody používám opět rukáv od Gappay – 0110. To jsou ty, které mi opravdu nejvíce sedí a dobře se mi s nimi pracuje.

 

Jaké rukávy rád používáš? Nedělá Ti problém používat i jiné, které jsou například na akci dodány sponzorem akce?

Zmíněno již výše. Problém s jinými nemám, ale pokud vyloženě nemusím, nepoužívám je.

 

Jak jsou na tom čeští figuranti ve srovnání se svými zahraničními kolegy?

Za mě, čeští figuranti patří ke světové špičce, spousta z nich má za sebou figurování velkých mezinárodních akcí a vedou a vedli si opravdu skvěle. I když se samozřejmě najdou kritici, ukažte mi ale sport, kde ne. Myslím, a jsem přesvědčen, že čeští figuranti se za svoji práci opravdu stydět nemusí, a spousta těch zahraničních figurantů, které jsme měli možnost sledovat na velkých akcích, by si z těch českých mohla vzít příklad.

Co je třeba splnit na svazového figuranta ČKS?

To je jednoduché. Fyzické testy, což je běh na 2400 m, písemné testy a v neposlední řadě předvést perfektní práci na place.

 

Byla dřina licenci získat a je složité si ji udržet?

Dřina je to vždycky licenci získat. Udržet už si ji je jednodušší.

 

Který figurovaný závod pro Tebe byl nejtěžší a proč?

Nejtěžší závod? Pokud pominu první VS ZVV3, tak nejtěžší byl malý závod pořádaný ZKO. A důvod je ten, že na VS ZVV3 nebo VS IPO jsou psovodi a psi ve většině případů připraveni a jdou se rvát o místa nejvyšší. Kdežto u malých závodů jde o psovody, kteří mají různé rasy psů a dělají to pro zábavu svou a i svých pejsků. Tam opravdu musíte myslet na to, že při útěku vás nestíhá rychlý BOM nebo NO ale třeba kříženec, u kterého není poznat, z jakých ras psů vůbec vzešel :-). Tam se opravdu musíte přizpůsobovat, proto jsou pro mne tyto závody těžší než ty velké.

 

Figuruješ raději první, technickou část obrany, nebo kontroláky?

Raději mám kontroláky.

Jak se udržuješ v kondici? Pracuješ na sobě?

Vůbec ne, i když si už nějakou dobu namlouvám, že kvůli přibývajícímu věku už bych měl začít aspoň běhat :-).

 

Figurant by měl před výkonem dodržovat určitou morálku, být zodpovědný vůči závodníkům, jejichž psy má prověřit, takže například večer před výkonem (myslím nějaký velký závod, třeba mistrovství) dlouho nepařit, nepřehánět to s alkoholem, je to tak? 🙂

Mělo by tak být.

 

…povedlo se Ti to vždycky? 😉

🙂

 

Co na figurování miluješ?

Adrenalin, práci s dobrými lidmi i psy.

Figuranti prý mají spousty obdivovatelek, je to tak? 😉

To nevím :-). Já osobně mám jen jednu obdivovatelku, se kterou žiju. Ta naštěstí nemá s kynologií vůbec nic společného :-).

 

Byla situace, kdy se Ti něco nepovedlo, a dodnes Tě to štve? Nebo staré věci neřešíš – a prostě co bylo, bylo…

Samozřejmě, že je pár věcí, které se nepovedly a které mě štvou, ale kdo nic nedělá, nic nepokazí. Staré věci neřeším, ale je dobré si z nich vzít ponaučení.

 

Měl jsi někdy z nějakého psa obavu? Respekt? Strach věřím, že ne…

Strach a obavu určitě ne, ale respekt určitě mít musíte.

 

Jak se před velkými závody cítíš?

Stejně jako když jdu do práce, takže úplně normálně. Spíš to vůbec neřeším.

Jaký cvik z obrany Tě baví nejvíc? Proč?

Kontroláky, je to pro mě vzrůšo a adrenalin.

 

Odmítl jsi někdy někoho přijmout na výcvik?

Ano, odmítl jsem a myslím, že všichni figuranti alespoň jednou někoho odmítli.

 

Preferuješ nějaká plemena na figurování, nebo neděláš rozdíl?

Nepreferuju, dělám a mám ve skupině různé rasy psů a o to je to pestřejší.

Kolik jsi za dobu figurování utržil kousanců a zranění? Jaké bylo nejhorší?

Už ani nevím, ale zatím mi na těle nic nechybí, takže dobrý.

 

Jsi tvrďák a bolest neřešíš? 🙂

Snažím se ji neřešit, když už k něčemu dojde.

 

Máš rád výzvy? Adrenalin? Je figurování adrenalin?

Určitě figurování adrenalin je, a už samotné figurování výzvou je.

Jsi hrdý na to, že jsi figurant? 🙂

Jsem hrdý na to, že mám dvě zdravé dcery, milující přítelkyni, které mé figurování prý imponuje. Samozřejmě, že jsem hrdý na to, že jsem figurant :-).

 

Co by Tě potěšilo, když by se na současné sportovní kynologii změnilo? Ať už s ohledem na figurování nebo obecně.

Kdyby se změnila lidská závist, tak by to bylo úplně to nejlepší, myslím, že by to zlepšilo vztahy mezi lidmi. V dnešní době se bohužel neodpouští úspěch, a to je dost špatné. Kdyby se tohle změnilo, tak by to bylo dobré, ale bohužel to se asi nezmění.

 

Podle čeho jsou ČKS figuranti stavěni na velké závody? Je to spravedlivý systém?

Podle čeho to opravdu netuším, ale spravedlivý systém v tom určitě nikdy nebyl a ani teď rozhodně není.

Přijal bys pozvání figurovat v zahraničí? Pokud ano, kam bys rád jel figurovat?

Samozřejmě, že přijal. Nemám vysněné místo v zahraničí, kde bych si chtěl zafigurovat. Všude je něco nového.

 

Seřaď prosím podle sebe tyto hodnoty: rodina, kamarádi, láska, pes, figurování, zábava.

Rodina, láska, kamarádi a pes, figurování, zábava.

 

Nějaký vzkaz pro sportovní kynology od Tebe jakožto figuranta?

Jak jsem již napsal, bylo by dobré, aby lidé přestali závidět úspěchy druhých a radši udělali něco pro to, aby se jim co nejvíce přiblížili nebo byli lepší – ne jen pomlouvat, psát nesmyslná udání atd. Aby psovodi, kteří připravují své psy na závody, je připravili tak, aby v případě neúspěchu neházeli vinu na ostatní psovody, na rozhodčí, figuranty a kladeče, ale aby hledali v první řadě u sebe, kde udělali chybu a co pro příště udělat jinak, aby se stejné chyby již neopakovaly. My pomocníci jsme taky jen lidé a také se dopouštíme nějakých chyb.

 

Foto: Terka Vajnerová


Téma:




Ad